Karl Heller

Navštěvoval gymnázium v Litoměřicích a Praze. Vystudoval práva na německé univerzitě v Praze a v Berlíně. Roku 1897 získal titul doktora práv. Od roku 1903 působil jako právník v Teplicích. Už jako student byl aktivní v dělnickém hnutí.[3] Od založení strany německých sociálních demokratů byl členem jejího výkonného výboru a předsednictva. Byl rovněž místopředsedou Německé ligy Společnosti národů v ČSR a místopředsedou československé delegace v Meziparlamentní unii.[6][5]

Profesí byl roku 1920 advokátem v Trnovanech.[7]

V období let 1919–1938 byl členem předsednictva a výkonného výboru DSAP.[3] V parlamentních volbách v roce 1920 získal za Německou sociálně demokratickou stranu dělnickou v ČSR senátorské křeslo v Národním shromáždění.[8] Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1925,[9] parlamentních volbách v roce 1929[10] a parlamentních volbách v roce 1935. V letech 1929–1938 zastával post místopředsedy senátu. V senátu zasedal do října roku 1938, kdy jeho mandát zanikl v souvislosti se změnami území Československa po Mnichovské dohodě.[11] V letech 1929–1938 zastával funkci místopředsedy senátu.[5]

Po uzavření Mnichovské dohody se přestěhoval i s rodinou do Prahy. 14. března 1939 pak emigroval přes Polsko do Kodaně a později, po nacistickém ovládnutí Dánska odešel do Švédska. Byl často kritický k politice Wenzela Jaksche.[1][5]

• Karl Heller v Národním shromáždění roku 1920