Karl Hans Strobl

Narodil se v rodině jihlavského Němce, obchodníka se střižním zbožím Ignaze Štrobla (1848-1931[2]) a matky Adelheid, rozené Malikové (1854-??)[3] V Jihlavě vychodil základní školu a odmaturoval na gymnáziu.

Po středoškolských studiích odešel do Prahy, kde studoval práva na německé Karlo-Ferdinandově univerzitě. Brzy se stal členem buršáckého spolku Corps Austria, jehož členové se dostávali do konfliktů s českým prostředím.[4] Praze a době svých studií věnoval několik románů.

Studia úspěšně ukončil roku 1900.

Roku 1901 nastoupil jako finanční komisař při moravském zemském finančním komisařství v Brně, kde setrval do roku 1913. Ani jako státní úředník se nevzdal protičeských výpadů.[5] V Brně též v období 1901–1913 přispíval do brněnského listu Tagesbote jako divadelní kritik.[6]

Za I. světové války byl válečným zpravodajem ústřední tiskové služby (Kriegsberichterstatter) na Balkáně a na italské frontě.[7][8]

V roce 1918 opustil Karl Hans Strobl Československo a usídlil se v rakouském Perchtoldsdorfu, kde si postavil dům, který po svém rodišti nazval Igelhaus (Iglau=německy Jihlava).[9] I zde se neprodleně protičesky angažoval - v roce 1919 např. uveřejnil otevřený dopis presidentu Masarykovi, ve kterém si stěžoval na pronásledování Němců v rodné Jihlavě a všech „německých“ městech v Československu.[10] Otázka, zda může pobírat svou penzi v zahraničí (Rakousku) byla v roce 1921 předmětem poslanecké interpelace na ministra financí.[11]

Stroblova kniha Kamerad Viktoria sice nebyla zkonfiskována, ale československým ministerstvem vnitra byla v roce 1933 zakázána její doprava poštou. Na československé železnici pak byl vydán zákaz jejího rozšiřování pro zesměšňování ČSR a vyvolávání nenávisti k českému národu. Sám Strobl byl v dubnu 1933 z Československa vyhoštěn. Důvodem se stal jeho projev na pohřbu v Ústí nad Labem, ve kterém hrubě napadl český národ.[12] Podle Lidových novin z ledna 1937 byl později vypovězen i z Rakouska a stal se občanem Třetí říše.[13]

Již v roce 1933 vstoupil do NSDAP. Do roku 1938 se živil jako spisovatel, ale po obsazení Rakouska a jeho připojení k Hitlerovu Německu, se dal plně do služeb nacismu. V prosinci 1938 se stal zemským vedoucím říšské komory spisovatelů ve Vídni (Leiter der Reichsschrifttumskammer Wien).[14] Z jeho třídílných pamětí vydaných za války vyplývá, že ideologii nacismu uvěřil opravdu hluboce. Svou literární kariéru pak plně obětoval podpoře a propagandě nacismu.

Byl ženat, s manželkou Gabrielle, rozenou Wittmannovou, měl syna Kurta.[9]

Po konci světové války byl jeho dům vyrabován a později zkonfiskován. On sám dožil v chudobinci, je pochován v Pertoldsdorfu[9].

V sovětské poválečné okupační zóně byla zakázána tato Stroblova díla: Ein gute Wehr und Waffen (Leipzig 1915), Zwischen Weichsel und Karpathen (Weimar 1915), Dorf im Kaukasus (Leipzig 1936), Feuer im Nachbarhaus (Wien, Leipzig 1938), Die Heimkehr (Berlin 1941) a Die Weltgeschichte und das Igelhaus.[19][20] V NDR byla ještě zakázána kniha Tschechen (Leipzig 1920).[21]

• Šílený psychiatr a jiné bizarní[pozn. 1] novely (povídky, autoři E.A. Poe, K.H. Strobl, Villiers de L´Isle-Adam, Praha, B. Procházka, 1922)
• Hlava (Přel. H. Richter, Praha, B. Procházka, 1922)
• Vzpoura v záhrobí (Fantast. román, překl. K. Černého, Praha, B. Kočí, 1923)
• Půlnoční povídky (podivuhodné příběhy, z německého originálu Geschichten um Mitternacht, přeložili Vendula Kovářová, Anna Mácová, Lukáš Motyčka, Alžběta Peštová, Lenka Schindlerová a Věra Tichá, Olomouc, Univerzita Palackého, 2015)

V roce 2017 uvedl četbu na pokračování ze Stroblových Půlnočních povídek Český rozhlas, stanice Vltava.[22]

• 

  Strobl, Karl Hans. Das Wirtshaus Zum König Przemysl (Román)
  Die Vaclavbude - ein Prager Studentenroman (román s autobiograf. prvky z období německo-českých studentských konfliktů v Praze v 90. letech 19. stol., Leipzig, Hermann Seemann, 1902 a Karlovy Vary, Leipzig, Adam Kraft, 1941)
• Der Schipkapass (román z prostředí pražského německého buršenšaftu, Berlin, Kronen, 1914)
• Das Wirtshaus "Zum König Przemysl" (Pražský příběh z období německé-českých studentských konfliktů, Leipzig, L. Staackmann, 1913 a 1934)
• Die Fackel des Hus (Leipzig, L. Staackmann, 1929 a Karlovy Vary, Leipzig, Adam Kraft, 1942?)
• Die Flamänder von Prag (nové vydání románu Der Schipkapass, Karlovy Vary, Drahowitz, Leipzig Sudetendeutscher Bücher-Bund, Adam Kraft,

1932 a Karlovy Vary-Drahovice, Leipzig, Adam Kraft, 1933 a 1943)

Strobl, Karl Hans. Die Vaclavbude

• Aus Gründen und Abgründen, Skizzen aus dem Alltag und von drüben (Leipzig, Hermann Seemann Nachfloger, 1901)
• Und sieh’, so erwarte ich Dich! (Leipzig : Herman Seeman, 1901)
• Der Fenriswolf - Ein Provinzroman (Leipzig, Hermann Seemann Nachfolger, 1903?)
• Die Starken (Divadelní hra o čtyřech dějstvích, Leipzig, Herman Seeman Nachfolger, 1903)
• Die Eingebungen des Arphaxat (obr. na deskách R. Teschner, Winden i.M., J.C.C. Bruns Verlag, 1904)
• Die gefährlichen Strahlen (Berlin, F. Fontane & Co., 1906)
• Bedenksame Historien (Berlin, F. Fontane & Co., 1907)
• Der Schipkapass (Berlin, F. Fontane & Co., 1908)
• Der brennende Berg (Berlin, Vita Deutsches Verlagshaus, 1909)
• Eleagabal Kuperus (Román, I. díl, München, Georg Müller, 1910)
• Das Frauenhaus von Brescia (Leipzig, L. Staackmann, 1911)
• Die knöcherne Hand und Anderes (München, Georg Müller, 1911)
• Die vier Ehen des Matthias Merenus (Leipzig, L. Staackmann, 1913 a 1914)
• Die drei Gesellen (Leipzig, L. Staackmann, 1914 a 1916)
• Bismarck (Román ve třech dílech, Leipzig, L. Staackmann, 1915, 1917, 1919)
• Madame Blaubart (Leipzig, Verlag der Wiking-Bücher, 1915? a Josef Singer, Berlin, 1929)
• Zwischen Weichsel und Karpathen (rakousko-uherské hrdinské boje, Weimar, Gustav Kiepenheuer, 1915)
• Die Kristallkugel (Leipzig, L. Staackmann, 1916)
• Seide Borowitz (Leipzig, L. Staackmann, 1918)
• Rest weg! (novely, Wien, Praha, Leipzig, Ed. Strache, 1919)
• Der Attentäter (Leipzig, L. Staackmann, 1920)
• Gespenster im Sumpf (fantastický vídeňský román, Leipzig, L. Staackmann, 1920)
• Tschechen (Leipzig, Dürr u. Weber m.b.H., 1920)
• Verlorene Heimat (Stuttgart, Robert Lutz, 1920)
• Die alten Türme (Leipzig, L. Staackmann, 1922)
• Der dunkle Strom (Leipzig, L. Staackmann, 1922)
• Das Frauenhaus von Brescia (Leipzig, L. Staackmann, 1922)
• Der Zauberkäfer (Wien, Leipzig, München, Rikola Verlag, 1923)
• Rex (příběh psa a dvou lidí, Reichenberg/Liberec, Gebr. Stiepel, 1924 a 1928)
• Das Geheimnis der blauen Schwerter (Leipzig, L. Staackmann, 1925)
• Die Eier der Basilisken (pozoruhodné příběšhy, Reichenberg/Liberec, Gebr. Stiepel, 1926)
• Der Goldberg (Leipzig, L. Staackmann, 1926)
• Weihnachts-Geschichten (Hrsg. vom Deutschen Volksbildungsverein, Iglau/Jihlava, Theodor Illing, 1927 a 1928)
• K.P. Qu. Geschichten und Bilder aus dem österreichischen Kriegspressequartier (Reichenberg/Liberec, Heimatsöhne, 1928)
• Die vier Ehen des Matthias Merenus (Leipzig, L. Staackmann, 1929)
• Die Entdeckung des magischen Menschen (Leipzig, Staackmann, 1930)
• Der brennende Berg (Berlin, Ullstein, 1931?)
• Prag - Geschichte und Leben einer Stadt (Praha, Kraus u. Co., Aussig/Ústí n. L., 1931)
• Prolog zur Feier des 125jährigen Bestehens der Deutschen Technischen Hochschule in Prag (V Praze, vlast. nákl. 1931)
• Goya und das Löwengesicht (Leipzig, L. Staackman, 1932)
• Kamerad Viktoria (Leipzig, L. Staackmann, 1934)
• Kaiser Rotbart (Leipzig : Quelle & Meyer, 1935? a České Budějovice, Leipzig, Moldavia, Othmar Reitterer, 1944)
• Deutsche Mythologie (Jakob Grimm , zpracoval Karl Hans Strobel, Wien, Bernina-Verlag, 1939)
• Prag - Schicksal, Gestalt und Seele einer Stadt (Wien, Adolf Luser, 1939 a Wien, Wiener Verlagsgesellschaft, 1941 a Praha, Reichsjugendführung, Befehlsstelle Böhmen und Mähren, Buchhandlung Czerny [distributor],

1943)

• Totenhorn-Südwand (román z rakouských hor, Berlin, Vier Falken Verlag, 1939 a 1944)
• Glückhafte Wanderschaft (České Budějovice,; Leipzig, Moldavia, 1942)
• Heimat im frühen Licht (Vzpomínky z mládí, České Budějovice, Leipzig, Moldavia, 1942)
• Der wilde Bismarck (Leipzig, L. Staackmann, 1942)
• Dorf im Kaukasus (České Budějovice, Leipzig, Moldavia, Othmar Reitterer u. Co., 1943)
• Die Streiche der schlimmen Paulette oder Die Insel der Enttäuschung (České Budějovice, Leipzig : Moldavia, Othmar Reitterer u. Co., 1943)
• Die Weltgeschichte und das Igelhaus (3. díl vzpomínek, České Budějovice, Leipzig, Moldavia, Othmar Reitterer u. Co., 1944)
• Böhmisches Glas (München, Europa, ca 1970)

Karl Hans Strobl byl autorem námětů následujících filmů:[23]

• 1920 Nachtgestallten (horor, podle románu Eleagable Kuperus, německý film)
• 1920, Die arge Nonne (Zlá jeptiška, rakouský film)
• 1920, Das Frauenhaus von Brescia (podle stejnojm. románu, německý film)
• 1925, Kavalír č. 42 (orig. název Blitzzug der Liebe, německá komedie)
• 1931 Das Schicksal einer schönen Frau (německý film)
• 1936 Nesmělý Cassanova (pův. název Der schüchterne Casanova, podle románu Aber Innocenz, německý film, režie a scénář Karel Lamač)
•  1941, Heimkehr (německý film propagující nacismus a pokoušející se ospravedlnit vpád do Polska)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Hans Strobl na německé Wikipedii.

• Pražská německá literatura
• Rakouská literatura

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Hans Strobl na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karl Hans Strobl