Karl Fisslthaler

Vychodil národní školu a vyšší reálnou školu v Linci. Absolvoval zemědělskou akademii v Mosonmagyaróváru. Působil jako zemědělský úředník, později coby majitel zemědělského hospodářství v Schremsu a od roku 1876 i jako poštmistr. Angažoval se v Křesťansko sociální straně Rakouska. Byl členem obecní rady v rodném Schremsu. Působil jako člen okresní školní rady. Zastával funkci předsedy zemědělského společenského spolku Kasino. V roce 1906 byl jedním z pořadatelů ustavujícího sněmu dolnorakouského rolnického svazu. Zasedal v zemské zemědělské radě. V roce 1918 byl vyslán na Státní soudní dvůr.[2][1]

Zasedal i jako poslanec Dolnorakouského zemského sněmu. Zvolen sem byl v roce 1902 coby kandidát Křesťansko sociální strany za kurii venkovských obcí, obvod Waidhofen a. d. Thaya atd. Mandát na sněmu obhájil v roce 1909, nyní za kurii venkovských obcí, obvod Schrems, Litschau, Gmünd. Zemským poslancem byl do roku 1915. Od listopadu 1918 do května 1919 byl poslancem prozatímního zemského sněmu.[1]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Působil jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Dolní Rakousy 60. Mandát zde obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911. Ve vídeňském parlamentu setrval až do zániku monarchie.[4] K roku 1911 se profesně uvádí jako majitel hospodářství.[5]

Po volbách roku 1907 usedl do poslanecké frakce Křesťansko-sociální sjednocení, po volbách roku 1911 do Křesťansko-sociálního klubu německých poslanců.[4]

Po válce zasedal v letech 1918–1919 jako poslanec Provizorního národního shromáždění Německého Rakouska (Provisorische Nationalversammlung).[2]

Zemřel v březnu 1921.[3]