Karl Chiari

Vila Chiari v Šumperku

Chiariho hrobka na šumperském hřbitově

Karl se narodil do vídeňsko-šumperské rodiny právníků, lékařů a podnikatelů. Jeho otcem byl universitní profesor gynekologie na pražské universitě a poté na víděňském Josefinu Dr. med. Johann Babtista Chiari. Matkou byla Marie, rozená Kleinová, dcera universitního profesora gynekologa J. Kleina.[3] Studoval medicínu na Vídeňské univerzitě. Řídil pak textilní továrnu firmy Ed. Oberleithners Söhne v Šumperku. Byl členem státní železniční rady a dalších průmyslových organizací.[2] V 80. letech 19. století převzal i hanušovický pivovar. V Šumperku mu patřil takzvaný Chiariho nebo Pavlínin dvůr (podle manželky Pauliny, rozené Zephyrescuové, s níž měl tři syny), na pozemku zahrady dvora si nechal roku 1899 vystavět honosnou vilu Chiari. Někdy okolo roku 1910 byl jmenován čestným občanem Šumperku a po smrti po něm bylo pojmenováno dnešní Náměstí Svobody.[1]

Politicky patřil mezi německé nacionály (Německá lidová strana) a byl aktivní v jejich zemské organizaci na Moravě jako důvěrník.[2]

Na konci 19. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1897 nastoupil do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za městskou kurii, obvod Šternberk, Uničov, Rýmařov atd. Opětovně byl zvolen za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1901.[4] Jako politik ostře vystupoval proti vládě Franze Thuna a zasazoval se o spojenectví Německé lidové strany s německými liberály (Německá pokroková strana). Zasedal pak ve vedení širší parlamentní platformy německorakouských nesocialistických politických stran nazvané Německý národní svaz.[2] Uspěl i ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za německý obvod Morava 8. Usedl do poslaneckého klubu Německého národního svazu.[4] Roku 1910 působil jako předseda rozpočtového výboru sněmovny.[2]

Roku 1908 byl povýšen do šlechtického stavu. Roku 1912 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady).[2] Téhož roku ale tragicky zemřel při honu ve Vysokých Taurách poblíž obce Trieben. Pohřben byl v rodinné hrobce na šumperském městském hřbitově.[1]