Karina Bryantová

S judem začala v rodném Hershamu v 10 letech. Později se přesunula do nedalekého Camberley, kde se ve 14 se rozhodla sportu věnovat vrcholově. Od juniorským potvrzovala své kvality a přechod mezi seniorky zvládla bez problémů. Její devízou byla urostlá postava (185cm, váha nad 100kg), se kterou se uměla pohybovat.

V roce 1999 si třetím místem na mistrovství světa zajistila účast na olympijských hrách v Sydney. V olympijském roce 2000 se stala mistryní Evropy, ale formu na vrcholu sezony nepotvrdila. Prohrála těsně na body ve druhém kolem s Francouzkou Christine Cicot. Neúspěch jí však neodradil a v novém tisíciletí se řadila mezi nejlepší evropské judistky vůbec. Od roku 2002 jí však pomalu začali trápit zranění. V roce 2004 se bez větších potíží kvalifikovala na olympijské hry v Athénách, ale doplatila na náročný los. Prohrála v prvním kole s Kubánkou Beltrán.

Po úspěšném roce 2005 však přišel výsledkový pokles kvůli zraněním a špatné finanční situaci anglického juda. Na mistrovství světa v roce 2007 se ještě dokázala připravit a 5. místem si zajistit účast na olympijských hrách v Pekingu. Na samotnou účast by určitě ráda zapomněla. V prvním kole jí vyškolila Mexičanka Zambotti.

V roce 2009 se dokázala vrátit finálovou účastí na mistrovství světa, ale v roce 2011 jí opět zlobilo zdraví (krční pátěř). O účast na domácích olympijských hrách v Londýně se strachovat nemusela. Olympijskou medaili jí přál asi každý, ale cestu k ní neměla jednoduchou. Ve druhém kole se na juko vypořádala s favorizovanou Slovinkou Polavder a čtvrtfinále dokonce zachraňovala v posledních sekundách uči-matou. V semifinále proti Japonce Sugimotó tolik štěstí neměla. V boji o 3. místo se utkala s Ukrajinkou Kinderskou a zápas měl netradičně spád. V napínavém zápase dvakrát soupeřku kontrovala za wazari a mohla slavit bronzovou olympijskou medaili. Po hrách se rozhodla v kariéře pokračovat pod australskou vlajkou, kde žije její rodina.

• Karina Bryantová v databázi Olympedia (anglicky)
• Judo FactFiles
• Judobase.org