Karelská autonomní sovětská socialistická republika
Karelská autonomní sovětská socialistická republika (zkratka: KASSR) (karelsky: Karjalan autonominen sosialistinen neuvostotasavalta, rusky: Карельская Автономная Советская Социалистическая Республика) byla autonomní republikou Ruské sovětské federativní socialistické republiky (RSFSR) v rámci SSSR. Hlavním městem byl Petrozavodsk.
| Karelská autonomní sovětská socialistická republika | |
|---|---|
 Hlavní nádraží v Petrozavodsku | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Petrozavodsk |
| Souřadnice | 61°47′ s. š., 34°21′ v. d. |
| Obyvatelstvo | |
| Jazyk | ruština, karelština |
| Národnostní složení | Rusové, Karelové, Ukrajinci, Finové |
| Správa regionu | |
| Nadřazený celek |  Sovětský svaz |
| Druh celku | Autonomní sovětská socialistická republika Ruské sovětské federativní socialistické republiky |
| Vznik | 1923 a 1956 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
8. června 1920 vznikla Karelská pracovní komuna s administrativním centrem v Petrozavodsku jako autonomní území RSFSR. 25. července 1923 byla komuna reorganizována na Karelskou autonomní sovětskou socialistickou republiku. Po ukončení sovětsko-finské války v březnu 1940 byla k republice přičleněna dobytá finská území a 31. března toho roku byl změněn statut KASSR na svazovou republiku Sovětského svazu - Karelo-finskou sovětskou socialistickou republiku. Podle některých historiků se jednalo o první krok k anexi Finska, obdobně totiž bylo využito Moldavské ASSR k zabrání Besarábie. Po změně politického klimatu po smrti J. V. Stalina se Karelo-finské SSR roku 1956 navrátil statut autonomní sovětské socialistické republiky, z jejíhož názvu bylo opět vypuštěno slovo "finská". V roce 1991 se změnil název na Republika Karélie, která je dnes subjektem Ruské federace.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel KASSR v průběhu její existence značně vzrostl (1926 - 275 000; 1989 - 780 000). Největší národnostní skupinou byli po celou dobu existence státu Rusové (1926 - 57%; 1989 - 76%). Ugrofinské karelské obyvatelstvo tvořilo pouze menšinu (1926 - 37%; 1989 - 10%). Na území republiky průběžně během sovětské éry přicházeli příslušníci různých národů SSSR, z nichž nejvýznamnější skupinu vytvořili Bělorusové (1989 - 7%) a Ukrajinci (1989 - 3%). Podíl občanů finské národnosti se pohyboval v průběhu existence KASSR mezi dvěma až čtyřmi procenty.
