Karel Vilém Medau

Otec Karla Medaua, Daniel Medau, byl krejčovský mistr ve Štětíně (tehdy Prusko, nyní Polsko). Ve Štětíně se Karel Medau vyučil knihtiskařem u místního tiskaře Karla Viléma Struckea.[4]

Karel Medau se v Litoměřicích stal faktorem tiskárny Františka Laubeho, kterou vedl od roku 1812. Když majitel tiskárny 8. července 1815 ve věku 25 let zemřel,[5] požádal Medau úřady, aby tiskárnu mohl vést pod svým jménem s tím, že se s vdovou Laubeovou ožení. Pro formální překážky se stal vlastníkem tiskárny až po sňatku, počátkem roku 1817. Od počátku roku 1820 pak žádal ještě o knihkupeckou koncesi, kterou získal v dubnu téhož roku.[4]

Od roku 1830 usiloval o založení pobočky své tiskárny v Praze. To se mu zdařilo až v roce 1837 a pod jeho jménem fungovala tiskárna do roku 1855. V roce 1856 ji převzal Medauův krajan,[p 2] zvonař a tiskař Karel Ferdinand Bellmann (1820–1893).[6]

Karel Medau zemřel v Litoměřicích a byl pohřben na místním hřbitově.[2]

Pražské noviny, 16. 3. 1848, s. 4 (dole: vydavatel K. V. Medau, redaktor Karel Havlíček - oznámení o zrušení cenzury)

V litoměřické tiskárně tiskl Medau kalendáře, německé nábožné písně pro litoměřický seminář a další příležitostné tisky.[4]

Významné jsou tisky topograficky zaměřených publikací Františka Alexandra Hebera (1815–1849): totiž sedmidílné

• Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser (7 svazků, Praha 1844–1849)
• Mährens Burgen und ihre Sagen (Praha 1848).

Medau dále vydával a tiskl literaturu pro mládež a ilustrované časopisy (Erinnerungen an merkwürdige Gegenstände und Begebenheiten, vydáno ve Vídni a Praze 1821–1854).[6] V letech 1845–1848 vydával Pražské noviny a v letech 1848–1851 komerčně velmi úspěšný Pražský večerní list.

Nouzové platidlo 4 krejcary, Litoměřice, 1849, tisk C. W. Medau

• Karel Medau byl pokřtěn jako evangelík, v českých matrikách je uváděn jako katolík; až v úmrtní matrice je opět zapsán jako evangelík.[1][7] (Zdroje uvádějí, že rodné město a Prusko opustil kvůli svému evangelickému náboženství,[6] tomu ale matriční údaje neodpovídají.)
• V roce 1848 bylo v Rakousku zastaveno měnění bankovek za kovové mince a vzniknul nedostatek mincí. V letech 1848–1850 proto začala města tisknout tzv. nouzová platidla. Firma Karla Medaua je tiskla pro město Litoměřice.[11]
• Jako nakladatel se Medau nevyhnul soudním sporům:
  • V roce 1861 byl žalován jako vydavatel a redaktor týdeníku Leitmeritzer Wochenblatt pro urážku člena císařského domu.[12]
  • V letech 1863–1864 byl souzen pro zanedbání své povinnosti, když jím vydaný tisk měl způsobit přečin pobuřování proti české národnosti.[13][14]