Karel Stanislav

Karel Stanislav (16. listopadu 1907 Motyčín,[1] dnes Kladno-Švermov5. prosince 1963, Praha[2]), vlastním jménem Otmar Gatschä, byl český prozaik a dramatik. Podepisoval se též Otmar Gatschä-Čestínsky. Pseudonym Karel Stanislav, který používal od roku 1949, přijal později za své občanské jméno.[3]

Karel Stanislav
Rodné jménoOtmar Gatschä
Narození16. listopadu 1907
Motyčín
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí5. prosince 1963 (ve věku 56 let)
Praha
Československo Československo
PseudonymOtmar Gatschä-Čestínský
Povoláníspisovatel, dramatik a publicista
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Pocházel z rodiny pomocného úředníka. Vystudoval obchodní školu se zaměřením na družstevnictví a národní hospodářství. Praxi a teorii družstevnictví se pak dlouhodobě věnoval. Od roku 1924 pracoval ve Stavebním družstvu státních a jiných veřejných zaměstnanců v Praze-Bubenči a poté od roku 1926 až do roku 1946 v Obecně prospěšném stavebním a bytovém družstvu pro Vyšehrad. V letech 19261928 působil také jako redaktor finančně-hospodářského týdeníku Burzovní kurýr (od roku 1927 Hospodářský zpravodaj).[3]

Publikovat začal velmi časné (zřejmě z existenčních důvodů).[3] Šlo o nenáročné romány, povídky a novely se společenskou a milostnou tematikou a s napínavým, často až nepravděpodobným dějem, přičemž k této části svého díla se později nehlásil.[3] Těsně před německou okupací se začal věnovat také práci pro rozhlas a v jeho tvorbě začaly sílit sociální a společensko-kritické motivy, které po únoru 1948 vedly až k psaní děl na tzv. společenskou objednávku zobrazujících ideologicky schematizované konflikty.[3]

Aktivně se zúčastnil květnového povstání v roce 1945. Na revoluční schůzi Syndikátu českých spisovatelů a hudebnich skladatelů 15. května 1945 byl pro údajnou spolupráci s Němci ze Syndikátu vyloučen.[4] (Od roku 1948 však svá díla pravidelně vydával a prorežimní tisk jeho dílo oceňoval.[1]) Odjel na dlouhodobou brigádu do pohraničí. Od roku 1946 se pak věnoval pouze literatuře, neboť jeho těžká plicní choroba jej dovedla k trvalé invaliditě. Zaměřil se hlavně na psaní divadelních her řešících dobově aktuální problémy a napsal také několik pohádkových jednoaktových loutkových her pro děti s tradičními (a často aktualizovanými) pohádkovými motivy.[3]

Dílo

Próza

  • Trojí vítězství (1924), román, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
  • V čem je štěstí (1927), povídka, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
  • Smíření (1927), román, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
  • Román Edvarda Běla (1928), obraz poválečného života pražského, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
  • Budhova soška (1929), povídky, titulní s fantastickým námětem, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
  • Poslední oběť (1930), povídky, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
  • Kletba zlata (1930), román, jako Otmar Gatschä-Čestínsky,
  • Město na pochodu (1943), sociální román z prostředí stavebnictví, jako Otmar Gatschä,
  • Jak píšeme rozhlasovou hru? (1944), příručka, jako Otmar Gatschä,
  • Svatohorské povídky (1948), jako Otmar Gatschä,
  • Cesta do života (1954), povídky o mladých lidech,
  • Spartakovci, aneb, 40 HP proti všem (1958), humoristická povídka, jakýsi "živočichopis" majitelů automobilů značky Spartak.

Rozhlasové hry

  • Světová cena (1940),
  • Srdce na zámek (1942),
  • Poutník po hvězdách (1942),
  • Štěstí naruby (1943),
  • Bludný peníz (1943),
  • Zulaja (1944),
  • Sen o pravdě (1944),
  • Akord svědomí (1948),
  • Myší díra (1948),
  • Doubravové (1948),
  • Dvojí žár (1949),
  • Nejkrásnější domeček (1949),
  • Zvuk X (1957),
  • Příběh deseti hodin (1960),
  • Človíček (1963),
  • Bez pozlátka (1964).

Divadelní hry

  • Žlutá věž (1949),
  • Stavěli zedníci (1950), původně jako rozhlasová hra Doubravové, komedie se satirickou kritikou nešvarů, roku 1951 přepracovaná verze s názvem Štika v rybníce,
  • Kdo s koho? (1953), divadelní hra pro mládež,
  • Cesta lososů (1954),
  • Pohádka o zlém hajném (1955), pohádková jednoaktová loutková hra pro děti,
  • Pohádka o nemocné princezně (1955), pohádková jednoaktová loutková hra pro děti,
  • O třech sestrách (1956), pohádková jednoaktová loutková hra pro děti,
  • Dům na rozcestí (1957), divadelní hra zobrazující postoje tzv. "včerejších lidí", tj. těch, kteří nepřijali socialismus,
  • Omyl profesora Somola (1957),
  • Janek hastrmánek (1957), pohádková jednoaktová loutková hra pro děti,
  • Trojlístek z pohádek (1957), sborník, obsahuje loutkové hry O chytrém Honzovi, O třech sestrách a Jak švec chytal smrt.
  • Návštěva nepřichází (1958), komedie se satirickou kritikou nešvarů,
  • Honza a loupežnice 1958, pohádková hra,
  • Čtyřlístek z pohádek (1960), sborník, obsahuje loutkové hry Pohádka o nemocné princezně, Janek hastrmánek, Tři přání a Pohádka o zlém hajném.
  • Samota Nadějov (1962), drama zachycující proměny v pohraničí po osvobození
  • Nebe za pár tisíc (1962)
  • Dvě pohádky (1962), sborník, obsahuje loutkové hry Pohádka o nemocné princezně a Pohádka o zlém hajném.

Filmografie

Karel Stanislav byl autorem námětů filmů:

Odkazy

Reference

  1. Např.: Dramatik Karel Stanislav se dnes dožívá padesáti let. Rudé právo. 16. 11. 1957, s. 4. Dostupné online.
  2. Z domova/Karel Stanislav. Rudé právo. 8. 12. 1963, s. 5. Dostupné online.
  3. Lexikon české literatury 4/1, S-T, Academia, Praha 2008, str. 330-332
  4. Syndikát českých spisovatelů. Ve službách lidu vymýtí všechny reakční živly. Rudé právo. 18. 5. 1945, s. 5. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.