Karel Skalník
Karel Skalník (3. listopadu 1802 Hořín[1] – 16. listopadu 1880 Mariánské Lázně[2]) byl český umělecký zahradník.[3]
Karel Skalník | |
---|---|
Narození | 3. listopadu 1802 Hořín |
Úmrtí | 16. listopadu 1880 (ve věku 78 let) Mariánské Lázně |
Místo pohřbení | Mariánské Lázně |
Povolání | zahradník |
Rodiče | Václav Skalník |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Narodil se jako prvorozený syn do rodiny uměleckého zahradníka Václava Skalníka a jeho ženy Teresie.[1][4] V závěru života svého otce a předně po jeho smrti (1861) pečoval o mariánskolázeňské parky a pokračoval v jejich rozvoji. Studoval na Univerzitě Karlově a v Mariánských Lázních založil geologickou sbírku, v níž pak pokračoval jeho syn Karel. Sledoval také mariánskolázeňské meteorologické poměry. Na výsledky jeho pozorování se ve svých dílech odvolává Karl Heidler von Heilborn, jenž Skalníka považoval a označoval za schopného vědce.[5] Heidlerův obdiv si získala též zásobní zahrada, v níž Skalník pěstoval i vzácné rostliny, které získával výměnou od hostů, jež se přijížděli do lázní léčit.[6]
Rodina
Skalník se 16. května 1823 oženil s Annou Ludmilou Kubátovou, Češkou z Mariánských Lázní.[6] Ze svazku vzešlo osm dětí,[3] z nichž dva synové, a sice starší Karel a mladší Albert, se také věnovali zahradnictví.[6] Manželka přežila svého chotě Karla Skalníka o šest let a zemřela v roce 1886.[2]
Odkazy
Reference
- Matrika N, Hořín, 1787-1846, snímek 38
- Matrika zemřelých, Mariánské Lázně 08, 1872-1892, snímek 41
- Význačné osobnosti Mariánských Lázní [online]. Mariánské Lázně: Richard Švandrlík [cit. 2016-10-29]. Kapitola Skalník Karel (zahradník) – pokračovatel skalníkovské tradice parků. Dostupné online.
- ŠTĚPÁNEK, Ladislav. Mariánskolázeňské sady, jejich vývoj, květena a zakladatel Václav Skalník. 1. vyd. Mariánské Lázně: Městský národní výbor v Mariánských Lázních, 1964. 31 s. Kapitola Václav Skalník, zakladatel a budovatel sadů a města Mariánských Lázní, s. 12. [Dále jen Štěpánek].
- Štěpánek, s. 20.
- Štěpánek, s. 21.