Karel Schütz

Karel Schütz se narodil 15. května 1904.[1] Jeho matka Barbora Schützová s ním v jeho sedmi měsících odcestovala (spolu s jeho o 3 roky starším bratrem Jaroslavem Schützem) za otcem do Ameriky.[1] Zde žili po dobu čtyř let, ale po smrti Jaroslava se Barbora Schützová vzdala pohodlného života v Americe a vrátila se se svým synem Karlem zpět do Čech.[1] Tady ale nebyla dobře finančně zajištěna, musela chodit do práce a tak poté, co Karel absolvoval čtyři třídy gymnázia, musel studium pro nedostatek peněz ukončit.[1] Přesto absolvoval s vyznamenáním obchodní školu a ihned nastoupil jako zaměstnanec u firmy Čechoslavie.[1] Po osmi měsících práce pro Čechoslavii nastoupil v roce 1921 do Živnostenské banky.[1] Ve stávce, která zde zakrátko vypukla, se přidal ke stávkujícím a byl z banky propuštěn. Po skončení a odeznění stávky jej ale banka přijala zpět do řad svých zaměstnanců.[1] Postupem doby se Karel Schütz zdokonalil v českém a německém těsnopisu, němčině a v roce 1928 složil univerzitní zkoušku z angličtiny.[1] Kromě němčiny a angličtiny hovořil ještě francouzsky, chorvatsky, rumunsky a italsky.[1] Byl dopisovatelem různých deníků (Právo lidu, Hospodářský rozhled, Národní politika, Star, ...).[1] Ve věku 23 let se Karel Schütz vzdal rodinného dědictví ve prospěch svého bratrance, jemuž se stal poručníkem a byl jím až do svého skonu.[1] Dne 15. října 1932 se Karel Schütz oženil s Jiřinou Papírníkovou a dne 26. listopadu 1936 se jim narodil syn Jiří Schütz.[1]

Po nastolení Protektorátu Čechy a Morava (15. března 1939) byl Karel Schütz dnem 8. června 1939 zvolen do předsednictva výboru rodičovského sdružení reálného gymnázia (tehdy ještě státní reálky) v Praze XI–Žižkově do funkce zapisovatele.[1] Kromě této funkce byl zvolen jako jednatel sportovní a zdravotní komise.[1] Z pozice všech těchto funkcí řídil sportovní činnost pro žáky školy, organizoval sportovní soutěže, opatřoval pronájmy sportovišť (hřišť a kluzišť), zajišťoval nákup sportovních potřeb, organizoval a řídil lékařské a zubní prohlídky žactva.[1] V rodičovském sdružení spolupracoval s jeho předsedou – plukovníkem generálního štábu Josefem Churavým.[1] S přechodem Churavého do ilegality (6. února 1940) se vytvořila v předsednictvu rodičovského sdružení ilegální skupina, jenž podporovala rodiny vězněných či Němci popravených odbojářů a jejich dětí.[1] Karel Schütz se stal aktivním členem této ilegální skupiny, navštěvoval rodiny postižených, získával pro ně podpory a distribuoval je.[1] Kromě této ilegální skupiny byl Karel Schütz zapojen i do jiné, široce rozvětvené ilegální organizace, jenž rovněž podporovala rodiny uvězněných.[1] V Živnostenské bance Karel Schütz tajně rozmnožoval ilegální časopis, což se mu stalo osudným.[1] Dne 28. srpna 1941 v 9 hodin ráno byl zatčen gestapem.[1] Ještě během vyšetřování jeho případu dodala Živnostenská banka na gestapo i jeho dva nelegálně držené revolvery.[1] Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora (27. září 1941) a vyhlášení stanného práva (28. září 1941) byl Karel Schütz dne 1. října 1941 odsouzen stanným soudem k trestu smrti, k zabavení veškerého majetku a ještě téhož dne byl (spolu s dalšími českými vlastenci – viz dovětek) popraven v bývalé jízdárně kasáren v Praze–Ruzyni.[1][p 1]

Karel Schütz zanechal před popravou několik dopisů adresovaných své manželce.[1] Při jejich čtení prohlásil velitel gestapa:[1]

Karlu Schützovi jako Čechu všechna čest, ale během dvou roků, kdy se politické poměry změnily, měl dosti času k rozvážení situace a k poznání, že veškeré jeho vlastenecké počínání proti nám jest bezúčelné.

—velitel gestapa o Karlu Schützovi, [1]

• Josef Churavý