Karel Rokytanský

Fotografie z roku 1870

Narodil se v rodině královéhradeckého úředníka, kancelisty krajského úřadu (Kreiskanzelist) Prokopa Rokytanského a jeho manželky Terezie, rozené Lodgmannové [p 2] (otec měl rytířský titul).[1] Do školy začal chodit v Litoměřicích, kam se rodina přestěhovala; když mu bylo osm let, jeho otec zemřel. Gymnaziální studia asolvoval v Hradci Králové. V Praze studoval tři roky filozofii, poté tři roky medicínu. Mezi jeho přednášející patřil Jan Evangelista Purkyně, který vzbudil jeho zájem o anatomii. Na vyzvání svého strýce Aloise Lodgmana a poté, co Purkyně přestal přednášet, odešel do Vídně, kde v roce 1828 úspěšně lékařská studia dokončil.[4][5]

Stal se asistentem profesora J.Wagnera v nedávno zřízeném patologickoanatomickém ústavu ve Vídni. V oboru patologické anatomie se začal věnovat i vědecké práci. Po Wagnerově smrti převzal jeho úřad a v roce 1844 se stal profesorem. [6] Ve Vídni působil od roku 1869 do konce svého života jako prezident Akademie věd. V letech 1852–1853 byl jako první lékař zvolen rektorem Vídeňské univerzity, byl zde též i prvním děkanem-lékařem (tuto funkci zastával celkem čtyřikrát). Od roku 1850 byl též doživotním prezidentem Vídeňské lékařské společnosti. [7] Rokytanský byl filozofem medicíny a proslul svými brilantními filosofickými úvahami při slavnostních rektorských a děkanských přednáškách na univerzitě. Vycházel z myšlenek Immanuela Kanta a Bernarda Bolzana. [8]

Byl členem panské sněmovny,v níž patřil mezi radikální křídlo. V roce 1868 navrhoval odloučení školy a církve. Jako člen komise při ministerstvu vyučování navrhl nový studijní řád pro lékaře, který byl po desetiletém úsilí přijat v roce 1872. [7]

Po celý život udržoval kontakt s českým prostředím. Stýkal se s českými krajany a lékaři, například Josefem Škodou nebo Eduardem Albertem. Stal se čestným doktorem lékařství Karlovy univerzity (1848). Podporoval finančně významné celonárodní akce, jako byla výstavba Národního divadla nebo chrámu sv. Víta. [6]

Byl členem mnoha zahraničních vědeckých společností v Paříži, Bostonu, Petrohradu, Štrasburku a Londýně. Univerzity v Jeně, Krakově a Praze mu udělily čestný doktorát filozofie. Obdržel vysoká vyznamenání od panovníků nejen v Rakousku, ale také v Řecku, Rusku, Mexiku a Italském království. Roku 1874 byl v Rakousku povýšen do stavu svobodných pánů.[8]

Zemřel ve vídeňském okrese Hernals na zástavu srdce (Herzlähnung); na místním hřbitově byl pochován.[2]

Titulní strana Příručky všeobecné patologické anatomie.

Karel Rokytanský je řazen mezi zakladatele nové vídeňské lékařské školy, která kladla důraz na specializaci lékařského výzkumu. Volbě léčebných prostředků předcházelo pečlivé vyšetření pacientů založené na poznání, že každá nemoc má svůj patologickoanatomický základ. Jako první začal užívat termín medicína založená na důkazech (evidence based medicine). [8]

Základní učebnicí v medicíně té doby bylo třísvazkové dílo Patologické anatomie (Handbuch der pathologischen Anatomie) od Karla Rokytanského (1842-1846). Přesným a podrobným popisem chorobných změn na orgánech usnadnil lékařům rozhodování při volbě vhodné a účinné léčby. Rokytanský jako jeden z prvních spolupracoval s lékaři klinických oborů a to velmi často přímo za jejich přítomnosti v pitevně- [8]

Množstvím precizních patologických pitev (provedl jich za život přes 6 000) přispěl k vytvoření základu dnešní chirurgie.[5] Za svůj život učinil řadu objevů chorob a vrozených anomálií. Specializoval se na popis chorobných změn na orgánech.

Své zkušenosti shrnul do třídílné učebnice patologické anatomie (v německém originále Lehrbuch der pathologischen Anatomie).[6]

• Lehrbuch der pathologischen Anatomie, Wien, Wilhelm Braumüller, 1855–1861 – 3 díly
• Handbuch der pathologischen Anatomie, Wien, Braumüller u. Seidel, 1842–1846 – 3 díly
• Die Defecte der Scheidewände des Herzens Wien, W. Braumüller, 1875

Zavedl užívání titulu MUDr. [7]

• V roce 1879 se konala na připomínku výročí úmrtí v Hradci Králové slavnost, při které byla na rodný dům Karla Rokycanského (č. p. 42) umístěna pamětní deska.[9]
• Ve Vídni je po Karlu Rokytanském pojmenována ulice – Rokitanskygasse
• Hlavní postava filmové série Mad Max, Max Rockatansky je svým příjmením pojmenována právě po Karlu Rokytanském[10]. Důvodem pro toto bizarní spojení je fakt, že režisér této filmové série, George Miller, studoval lékařství a také se v době kdy sháněl finance na svůj první film jako lékař živil[11].