Karel Risinger

• 1. smyčcový kvartet (1942)
• Loutková suita pro klarinet a klavír (1943)
• Nonet (1943)
• Capriccio pro klavír (1943)
• Sonatina pro klavír (1943)
• Šest miniatur pro housle a klavír (1945)
• 2. smyčcový kvartet (1946)
• Klavírní sonáta (1946)
• Fuga (varhany, 1947)
• Sonatina pro hoboj a klavír (1949)
• Serenáda pro noneto (1952)
• Fantasie pro varhany (1954)
• Andante con variazioni a Rondo pro housle a klavír (1954)
• Divertimento pro dechové okteto (1954)
• 3. smyčcový kvartet (1955)
• Concertino pro klarinet a klavír

• Píseň míru (1950)
• Dramatická ouvertura (1949)
• Koncertní ouvertura(1952)
• Koncert pro housle a orchestr (1953)
• Serenáda pro komorní orchestr (1954)
• Symfonie (1961)

• Mše pro sbor orchestr a varhany (1944)
• Lilie (kantáta podle Karla Jaromíra Erbena, 1944)
• Pašije podle Matouše (1950)
• Čertův švagr (opera podle Boženy Němcové, 1952)
• Popelka (opera, 1955)
• Dívka a smrt (kantáta podle Maxima Gorkého, 1961)
• Několik písní a písňových cyklů.

Komponoval rovněž scénickou hudbu pro divadlo.

• Přehledná nauka o harmonii (vysokoškolské skriptum). Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1955.
• Nástin obecného hudebního funkčního systému rozšířené tonality. Knižnice Hudebních rozhledů, Praha 1957.
• Základní harmonické funkce v soudobé hudbě. SNKLHU, knižnice Hudební rozpravy, Praha 1958.
• O povaze hudební teorie (její předmět, vztah k ostatním vědám a k hudbě). Hudební věda 1961, č. I. Hudební věda 1962, č. III.–IV., str. 83–90.
• Problém konsonance a disonance v soudobé hudbě. Sborník Leoš Janáček a soudobá hudba, str. 261–263, Panton, Praha 1963.
• Vůdčí osobnosti české moderní hudební teorie. Knižnice Hudební rozpravy, SHV, Praha 1963.
• Vývoj českých harmonických systémů po roce 1948. Hudební věda 1964, č. 1, str. 44–85.
• Zahuštěné akordy a otázka konsonance a disonance v soudobé hudbě. Hudební věda 1965, č. 4.
• Hierarchie v hudební formě a tektonice. Hudební věda 1966, č. 1, 2, 3.
• Atonalita a dodekafonie. Hudební věda 1968, č. 4 (výňatek z knihy Nauka o harmonii XX. století).
• Hierarchie hudebních celků v novodobé evropské hudbě. Panton, Praha 1969.
• Příspěvek ke znakům konsonance a disonance v novodobé evropské hudbě. Hudební věda 1970, č. 1.
• Intervalový mikrokosmos. Knižnice Hudební rozpravy, Supraphon, Praha 1971.
• K otázce časového rozsahu skladeb. Hudební věda 1971, č. 2.
• Předmět a místo hudební teorie v systematice současné hudební vědy. Musikologica slovacca, č. IV., Bratislava 1973, str. 213–217.
• Metodika výuky evropské harmonie XX. století. Živá hudba 1973, č. 1.
• Nauka o harmonii XX. století. Supraphon, Praha 1978.
• Nauka o kontrapunktu XX. století.
• K současnému pojetí tonality. In: Současná hranice tonality, str. 13–38, Panton, Praha 1974.
• Modelování aleatoriky (Příspěvek k teoretickým možnostem aleatoriky v oblasti relací tónových výšek). Živá hudba VII, 1980
• K metodě výuky instrumentálního kontrapunktu. In: Sborník referátů z HT semináře "K metodě a praxi výuky hudebně teoretických disciplin". SČSKU, Praha 1980.
• Česká hudební teorie mezi léty 1945–1975. Živá hudba VIII, Praha 1983.
• K jedné teorii opery. Živá hudba X. Praha 1989.
• Metodika výuky evropského kontrapunktu XX. století. Živá hudba 1976.
• Variace v Ariettě z op. 111 L. van Beethovena. In: Sborník referátů z HT semináře "Hudební formy v analytickém pohledu". SČSKU, Praha 1978.
• Tektonické struktury v hudbě a jejich vztah k tradičním hudebním formám. In: Sborník referátů z HT semináře "K systematice tektonických struktur a hudebních forem". SČSKU, Praha 1982.
• Ke Smetanově polyfonii a tektonice. In: Sborník referátů z HT seminářů, pořádaných SČSKU v letech 1984–85.
• K dnešnímu pojetí konsonance. In: Sborník referátů z HT seminářů, pořádaných SČSKU v letech 1984–85.
• Metodika praktické výuky evropské tektoniky XX. století. Živá hudba IX, Praha 1986.
• Nauka o hudební tektonice XX. století. AMU, Praha