Karel Přerovský (lékař)

Karel Přerovský se narodil v roce 1897 v Třebíči, vystudoval gymnázium v Třebíči[2] a následně pokračoval ve studiu v Praze, kde bydlel s přítelem z gymnázia Vítězslavem Nezvalem.[3] Posléze odešel dokončit studium medicíny do Bratislavy. v Bratislavě působil i po studiu, spolupracoval tam s profesorem Kristiánem Hynkem. Balneologii studoval u profesora Vratislava Kučery. Od roku 1927 vedl fyziatrický kabinet na lékařské fakultě univerzity v Bratislavě. V roce 1930 byl habilitován v oboru patologie a vnitřního lékařství.[4] V roce 1931 spolu s profesorem Hynkem odešel z Bratislavy do Prahy,[5] kde téhož roku nastoupil na pozici vedoucího oddělení fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace a v roce 1945 pak také na pozici ředitele[6] nemocnice na Bulovce v Praze. V roce 1946 byl jmenován profesorem vnitřního lékařství. Na Bulovce působil do roku 1954, kdy se stal ředitelem Výzkumného ústavu lázeňského (pracoval v pražském sídle Výzkumného ústavu pro fyziatrii, balneologii a klimatologii).[7] V roce 1968 byla pražská větev ústavu začleněna pod interní kliniku IKEM v Praze-Krči, kde stále ještě Karel Přerovský pracoval.[4]

Byl jedním ze zakladatelů české fyziatrie, české balneologie a spoluzakladatelem české revmatologie. Byl autorem mnoha publikací.[4] Věnoval se také hudbě, kdy působil jako aktivní hudebník. Působil také jako předseda Fyziatrické společnosti lékařské společnosti J. E. Purkyně.[8] Spolupracoval s Josefem Ipserem nebo Vladimírem Raušerem.[9] Jeho synem byl lékař Ivo Přerovský a jeho dcerou knihovnice a bibliografka Jitka Šimáková.[10]