Národní lékařská knihovna

• Poskytuje veřejné knihovnické a informační služby odborné zdravotnické veřejnosti, studentům zdravotnických oborů a laikům.
• Vytváří, odborně spravuje, ochraňuje a zpřístupňuje fond domácí i zahraniční literatury a dalších informačních zdrojů z oblasti medicíny a příbuzných věd, s povinností národní depozitní funkce.
• Zpracovává a zpřístupňuje národní lékařskou bibliografii Bibliographia medica Čechoslovaca a oborové souborné katalogy.
• Vytváří český překlad tezauru Medical Subject Headings, který slouží pro zpracování, pořádání a vyhledávání zdravotnických informací.
• Plní funkci centra meziknihovních služeb v oblasti medicíny a příbuzných oborů.
• Provozuje knihovní informační systém Medvik – Medicínskou virtuální knihovnu.
• Získává, uchovává a zpřístupňuje muzejní sbírky Zdravotnického muzea.
• Provádí, vyhodnocuje a zpřístupňuje průzkumy, statistická šetření v síti pracovišť veřejných informačních služeb ve zdravotnictví.
• Je pověřena funkcí Dokumentačního centra Světové zdravotnické organizace pro Českou republiku.
• Vytváří Digirální knihovnu NLK v systému Kramerius. Obsahem jsou digitalizované texty lékařských publikací jako například staré tisky, časopisy, monografie.
• Vytváří webový portál MedLike na podporu zdravotní gramotnosti vytvářený pro potřeby široké veřejnosti.
• Vydává online časopis Lékařská knihovna, Adresář knihoven a informačních středisek ve zdravotnictví a Referátový výběr z Anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.[8]

• Výpůjční služby - žádosti o absenční i prezenční výpůjčky jsou vyřizovány do 15 minut, publikace z mimopražských depozitářů do 7 dnů.
• Reprografické služby - kopie dokumentů z fondu Národní lékařské knihovny.
• Referenční služby - poradenské a konzultační služby k dostupným informačním zdrojům, doporučení vhodných zdrojů pro vyhledávaná témata i vyhledávacích postupů, orientace v informačních zdrojích.
• Elektronické dodávání dokumentů - služba elektronického dodávání digitálních kopií z tištěného fondu prostřednictvím Virtuální polytechnické knihovny.
• Rešeršní služby - přehled literatury – zejména knih, časopiseckých článků nebo abstraktů – na zadané téma. K zpracované rešerši připojujeme odkazy na dostupné plné texty a/nebo přímo jejich elektronické kopie.
• Meziknihovní výpůjční služby - zajištění výpůjčky dokumentů z jiných knihoven.
• Meziknihovní mezinárodní výpůjční služby - zajištění výpůjčky a kopie dokumentů ze zahraničních knihoven.
• eBook on Demand (EOD) - Digitální kopie dokumentů ze staršího fondu NLK, jež už nejsou chráněny autorským zákonem (tzn. byly vydány mezi lety 1500 – 1919 a již uplynulo 70 let od úmrtí jejich autora).
• Vzdálený přístup do licencovaných databází a e-knih - Národní lékařská knihovna zajišťuje přístup do licencovaných domácích i zahraničních odborných databází, citačních rejstříků, archivů elektronických časopisů, e-knih a dalších elektronických informačních zdrojů. Informace o dostupných informačních zdrojích lze získat v Portálu e-zdrojů a lze je prohledávat pomocí centrálního vyhledávače Summon.[9]

Po zřízení nové budovy Lékařského domu v roce 1931 inicioval v roce 1934 lékař František Šamberger zřízení lékařského muzea, které by shromažďovalo a uchovávalo památky českého lékařského stavu. Po výzvách v tisku se začaly shromažďovat sbírkové předměty a knihy, především z darů lékařů. V roce 1938 vznikla snaha o sehnání prostředků pro financování. Od roku 1939 však po dlouhou dobu provázelo muzeum stěhování a neustálé změny orgánů, pod které mělo spadat. V této době se až do roku 1962 zdravotnické muzeum nijak nerozvíjelo a de facto pouze „existovalo“. V roce 1962, na datum 100. výročí Spolku českých lékařů, které bylo novým organizátorem muzea, bylo rozhodnuto o oživení funkce muzea a byly pro něj vyčleněny i nové místnosti v Pařížské ulici, na Malém náměstí a v prostorách bývalého kostela Pod Petřínem. V roce 1965 byl však projekt opět pozastaven a knihy byly uloženy do prostor Psychiatrické nemocnice v Bohnicích.

V dnešní podobě působí Zdravotnické muzeum České lékařské komory od roku 1997 v nádvorním domku v prostorách Národní lékařské knihovny, Sokolská 54, a jeho činnost je již obnovena. Muzeum je veřejně přístupné každý čtvrtek mezi 14. a 17. hodinou, jinak po předchozím telefonickém ohlášení na tel. 296 335 964.[11]

Oddělení vědeckých informací (OVI) je detašované pracoviště Národní lékařské knihovny, které poskytuje knihovnické a informační služby pracovníkům Ministerstva zdravotnictví České republiky i odborné a laické veřejnosti.

• MUDr. Jan Tůma – předseda knihovního kuratoria, 1931–1949[2]
• PhDr. Josef Navrátil – ředitel Státní lékařské knihovny, 1949–1961
• Karel Růžička – ředitel Ústavu pro zdravotnickou dokumentaci a Státního ústavu pro zdravotnickou dokumentační a knihovnickou službu, 1949–1970
• JUDr. Vladimír Matas – zastupující ředitel Státního ústavu pro zdravotnickou dokumentační a knihovnickou službu, 1970–1973
• Ing. Jaroslav Volek, CSc. – ředitel Ústavu vědeckých lékařských informací, 1973–1979
• MUDr. Jan Peška – ředitel Ústavu vědeckých lékařských informací, 1979–1991
• PhDr. Otakar Pinkas – ředitel Ústavu vědeckých lékařských informací a Národní lékařské knihovny, 1991 – leden 1998)
• PhDr. Jiří Drbálek – zastupující ředitel Národní lékařské knihovny, 1998 – červen 1998

• doc. MUDr. Svetozar Nevole – zakladatel zdravotnické dokumentace v Československu, dal podnět k vydávání národní bibliografie Bibliographia medica Čechoslovaca.[12]
• JUDr. Pavel Holeček – odborný redaktor bibliografického výběru Zdravotnictví a právo, který vydávala Národní lékařská knihovna v letech 1970–1990.[13]