Karel Přerovský (advokát)

Karel Přerovský (18. listopadu 1861, Třebíč24. prosince 1950, Třebíč) byl český advokát, politik a starosta Třebíče.

JUDr. Karel Přerovský
Narození18. listopadu 1861
Třebíč
Úmrtí24. prosince 1950 (ve věku 89 let)
Třebíč
Místo pohřbeníStarý hřbitov
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Karlovy
Povolánípolitik
RodičeIgnát Přerovský
Funkcestarosta Třebíče (1907–1919)
starosta Třebíče (březen 1924 – říjen 1924)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Karel Přerovský se narodil v roce 1861 v Třebíči, jeho otcem byl třebíčský starosta Ignát Přerovský. V letech 1880-1886 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.[1] V roce 1886 získal titul doktora práv.[2]

Po studiích se usadil v rodné Třebíči, kde se prosadil jako úspěšný advokát a zařadil se mezi nejbohatší občany města, od roku 1889 byl členem obecního výboru.[3] Mezi lety 1907 a 1919 působil jako starosta města Třebíče.[4] Posléze pak byl po rezignaci všech členů strany lidové určen jako vládní komisař, který měl město vést až do příštích voleb, jako komisař působil v roce 1924, v listopadu téhož roku se funkce vzal a převzal ji František Řehůřek.[5] Roku 1919 byl jmenován soudcem v Moravské Ostravě[6] a roku 1920 byl jmenován soudním radou brněnského zemského soudu.[7] V roce 1931 odešel do důchodu jako soudní rada.[8]

Působil jako dlouholetý člen a předseda kuratoria obchodní školy v Třebíči[9] a jako jednatel Gymnasijní matice Gymnázia Třebíč.[10] Působil také ve Spolku pro zakládání knihoven pro lid v Třebíči a okolí, mezi lety 1887 a 1890 působil jako jednatel a mezi lety 1896 a 1910 působil jako místopředseda.[11] Působil také jako předseda Musejního spolku v Třebíči.[12] Mezi lety 1926 a 1932 působil také jako předseda Měšťanské besedy v Třebíči.[13] Byl nositelem rytířského řádu Františka Josefa I.[14]

Odkazy

Reference

  1. Přerovský Karel [online]. Univerzita Karlova v Praze [cit. 2021-07-13]. Dostupné online.
  2. Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inventární číslo 1, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity I., strana 51
  3. RÁJA, Martin: V čele občanských elit. Advokáti a společnost na Moravě v letech 1869–1914; Matice moravská, Brno, 2015; s. 204–207 ISBN 978-80-87709-09-2
  4. SVOBODOVÁ, Jitka. Měšťan, dělník a jejich vzájemný vztah v Třebíči v letech 1873 - 1914. Brno, 2009 [cit. 2021-01-01].  121 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Lukáš Fasora. s. 43. Dostupné online.
  5. RŮŽIČKOVÁ, Eva. Dějiny instituce veřejné správy - městská správa v Třebíči. , 2011 [cit. 2021-01-01]. 47 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Pavel Neumeister, Ph.D.. s. 29. Dostupné online.
  6. Zprávy osobní. Věstník ministerstva spravedlnosti. 1919-08-01, roč. 1, čís. 8, s. 97.
  7. Zprávy osobní. Věstník ministerstva spravedlnosti. 1920-12-31, roč. 2, čís. 11, s. 189.
  8. Zprávy osobní. Věstník ministerstva spravedlnosti. 1931-04-15, roč. 13, čís. 4, s. 76.
  9. Roční zpráva obchodní školy města Třebíče za školní rok, Obchodní akademie v Třebíči
  10. Gymnasijní matice v Třebíči. Program c.k. státního gymnasia v Třebíči. 1931, roč. 1931, čís. 54, s. 63.
  11. SKÁLA, Vladimír. Sloužím lidu – sborník k 65. výročí založení měst. knih. v Třebíči. Havlíčkův Brod: Krajské komunální nakladatelství, 1950. 80 s. S. 15.
  12. SKUTIL, Josef. Moravská musea. Brno: Nákl. vlastním, 1941. 191 s. S. 166.
  13. Třebíč: Měšťanská beseda (od 1861 do 1948). www.amaterskedivadlo.cz [online]. [cit. 2020-12-31]. Dostupné online.
  14. Kuratorium. Roční zpráva obchodní školy města Třebíče za školní rok. 1918, roč. 1918, čís. 1, s. 12.

Externí odkazy

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.