Karel Lustig

Karel Lustig (29. prosince 1856 Kardašova Řečice[1]5. dubna 1924) byl český pedagog, ředitel měšťanské školy, zakladatel muzea v Soběslavi, spisovatel, publicista, spolkově i veřejně činný.

Karel Lustig
ředitel soběslavského muzea Karel Lustig (1856-1924) jako Petr Vok
Narození29. prosince 1856
Kardašova Řečice
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. dubna 1924 (ve věku 67 let)
na cestě ze Soběslavi
Československo Československo
Povolánípedagog a spisovatel
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studium a učitelská praxe

Začal studovat gymnázium v Jindřichově Hradci, ale kvůli slabému prospěchu jej nedokončil. Následně studoval na německé reálce v Českých Budějovicích, kterou také ze studijních důvodů nedokončil. Propadl zde z matematiky a deskriptivní geometrie. Nakonec začal v roce 1872 studovat na učitele na Učitelském ústavu v Soběslavi, který úspěšně dokončil v roce 1877. Následně byl nucen nastoupit na tři roky na vojnu, kde v kadetní škole vyučoval krasopis. Dráhu civilního pedagoga zahájil ve Stráži nad Nežárkou, Milevsku a Bechyni. V 39 letech přišel v roce 1895 do Soběslavi, kde se stal v roce 1899 ředitelem obecné a měšťanské chlapecké školy. Byl aktivní jako starosta Táborského krajinského spolku učitelstva a jako člen výboru Zemské ústřední jednoty.

Zakladatel muzea

Zájem i čas věnoval Lustig sbírání zajímavých památek; stal se roku 1897 tvůrcem a správcem sbírek soběslavského muzea v Rožmberském domě, uspořádal muzejní knihovnu.[2][3] V té době vznikl základ cenných národopisných sbírek, zejména v souvislosti s velkou 'Národopisnou, školní a průmyslovou a včelařskou výstavou' v Soběslavi roku 1898. Ředitel Lustig měl pomoc a oporu v práci učitelky Emilie Fryšové a hodináře Aloise Březiny. Po náhlé smrti Karla Lustiga (při sobotní cestě ze Soběslavi k rodině do Libniče) vedl městské muzeum až do roku 1940 obětavě rodák ze Soběslavi, bývalý řídící učitel Antonín Jungmann (1854–1945). Začátkem 20. století patřilo soběslavské muzeum k nejlepším takovým venkovským zařízením v Čechách. Dnešní Blatské muzeum v Soběslavi (pobočka Husitského muzea v Táboře) pečuje o přírodovědné a národopisné sbírky z regionu Blat a Táborska, návštěvníkům nabízí stálé expozice Příroda Táborska (v Rožmberském domě) a Národopis Blat a Kozácka (ve Smrčkově domě) a dále krátkodobé výstavy, přednášky a exkurze.

Publicista a spisovatel

V letech 1886–1891 redigoval „Zpravodaje hospodářské spol. pro polit. okres milevský“; redigoval a přispíval do publikací muzejního spolku v Soběslavi („Výstava v Soběslavi 1898“, muzejní sborníky r. 1900, 1901, 1903), od roku 1905 do roku 1912 redigoval měsíčník "Staré a nové zvěsti ze Soběslavě a okolí" a "Věstník jihočeských muzeí". Kromě toho publikoval v mnoha tehdejších listech.

Dílo

  • Z dějin Milevska, Milevsko 1890 (Vycházelo na pokračování v měsíčníku Zpravodaj hospodářského spolku pro politický okres Milevský, jehož byl od roku 1886 do roku 1891 prvním redaktorem)
  • Žena, Soběslav 1905
  • Na cestu životem (čtyři vydání)
  • Dospívající mládaži, Soběslav 1911
  • Stručný přehled českých dějin, Soběslav 1911
  • Hrad Choustník (1922)
  • (pod pseudonymem Ljubibratič) Poznání (1921)

Rodina

Otec Josef Lustig byl kupec a poštmistr v Kardašově Řečici, bratr Gustav Lustig byl vynálezce v oboru cukrovarnictví, (také ředitel cukrovaru v Čáslavi), průkopník letectví v Rakousku-Uhersku, známý mecenáš vědy, umění a chudých a druhý bratr Alois Lustig byl technik, vynálezce, esperantista[4] a na přelomu 20. století deset let starosta Kardašovy Řečice a publicista (např. v Národních listech).

Odkazy

Reference

  1. DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 22.02.15. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online.
  2. Expozice husité. home.tiscali.cz [online]. [cit. 2022-02-20]. Dostupné online.
  3. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2007-09-28 [cit. 2022-02-20]. Dostupné online.
  4. SAMENHOF, Ludwig. Adresaro (de la esperantistoj) por 1907. [s.l.]: [s.n.], 1908. Položka č. 14488.

Literatura

  • Ottův slovník naučný, str. 560
  • Táborsko,srdce jižních Čech (1948)
  • Místopis Řečice Kardašovy I.-III., Jaromír Hrubý, Jindřichův Hradec, 1920, 1930, 1934.
  • Věk Lustigů, Jiří Sláma
  • Jubilejní sborník městského muzea v Soběslavi 1897–1947, Soběslav 1947, s. 20-22.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.