Karel Lewit

Otec Karla Lewita - MUDr. Egon Lewit pracoval v Lublani ve vojenské[2] nemocnici na infekčním oddělení. Od konce 1. světové války získal místo v Praze a tak se sem rodina přestěhovala. Karel Lewit tak od mala vyrůstal v ryze českém prostředí.[7] V roce 1934 absolvoval německé gymnázium ve Štěpánské ulici[7] v Praze a následně se zapsal ke studiu na lékařské fakultě.[8] Jeho židovský původ a poměry v tehdejším pomnichovském Československu v roce 1939 jej přinutily přerušit studium na medicíně [p 1]. Prahu opustil 13. března 1939 kdy odjel do Paříže,[p 2] kde mohl i jako lékař s nedokončeným studiem pracovat v nemocnici Bichat[7] (chirurgické oddělení, prof. Mondor [8]).

Ihned po vypuknutí války se přihlásil do zahraničního odboje.[7][9] V říjnu 1939 nastoupil v Agde do 1. pěšího pluku jako zdravotník.[7] V této funkci se účastnil ústupových "bojů" na Seině a Loiře. V červnu 1939 byl převelen do Anglie. [p 3] V Anglii působil až do roku 1944. V září 1944 byl převelen do Normandie jako příslušník Československé obrněné brigády. [p 4] Od října 1944 až do konce války byl přítomen obléhání Dunkerku,[7] kde bojoval v průzkumné četě.[2] V Británii se seznámil se svou budoucí manželkou Iris.[2] Za svou odbojovou činnost později získal prestižní vojenské vyznamenání "Zlatý kříž ČSR".[8] [p 5][p 6]

Po skončení války byl Karel Lewit v červenci 1945 demobilizován a vrátil se do Československa. Studium na lékařské fakultě v Praze dokončil doktorátem v červenci 1946. Prakticky od roku 1946 se pak začal věnovat neurologii.[7] Nastoupil na neurologickou kliniku významného neurologa profesora akademika Kamila Hennera. [p 7] Za vedení asistenta Černého se Karel Lewit zaměřil na do té doby podceňovanou problematiku onemocnění páteře a plotének. Za vydatné pomoci profesora Jana Jirouta se zajímal o vyšetřovací techniky s využitím RTG záření (neuroradiologii). Tyto dva směry měly rozhodující vliv na jeho další profesní vývoj. [p 8]

Již od roku 1948 jej začaly zajímat tzv. manuální terapeutické techniky (manipulační a mobilizační léčba, experimenty s tzv. manuální trakcí).[7] Tyto techniky byly do té doby doménou vesměs nelékařských profesí (chiropraktici, osteopati, lidoví léčitelé).[7] Od roku 1951 začal s manipulační léčbou pod vlivem chiropraktických technik. Když poznal význam těchto technik v rámci rehabilitace, rozhodl se pro jejich vyučování. Svou činnost rozvíjel a zároveň od roku 1960 vyučoval na Neurologické klinice na Praze 10 (na bázi doškolovacího ústavu) pod vedením profesora Macka.[8] V roce 1954 společně s docentem Karlem Obrdou založil Rehabilitační společnost, později nazývanou Sekce pro Manuální medicínu, nyní Myoskeletální společnost.[8] V roce 1956 dosáhl vědecké hodnosti kandidáta věd.[6]

Od té doby Karel Lewit soustavně vyučoval a na základě svých zkušeností obohacoval techniky diagnostiky a léčby poruch pohybové soustavy (zpočátku manipulační techniky, posléze manuální medicínu a nakonec myoskeletální medicínu). Svůj původně "chiropraktický přístup" k poruchám pohybové soustavy postupně měnil přes osteopatický až po neuromuskulární techniku a techniku měkkých tkání.[8] [p 9]

Karel Lewit postupem času dokázal zanalyzovat a prakticky prověřit metody "ne-lékařů" a vybudovat na jejich základech nový obor lékařské vědy ukotvený na jasných vědeckých základech.[7] Spolu s prof. Vladimírem Jandou, doc. Františkem Vélem a prof. Janem Jiroutem založili tzv. "Pražskou školu". Unikátní metodologii léčby (manipulační terapii) začal Karel Lewit propagovat především přednáškami a školeními lékařů, mimo ČSR také v Německu, Francii, Anglii, Americe, Austrálii, Bulharsku, Polsku a posléze i v Rusku. [8] Sepsal také první uznávanou učebnici manipulační terapie. Ta se stala mezinárodní učebnicí a od té doby vyšla v mnoha vydáních a jazycích, mimo jiné v němčině (7 vydání), angličtině (3 vydání), španělštině (2001), japonštině.[7][p 10]

"Víte, dnes jsme v zajetí zobrazovacích metod. Ale jemná, vycvičená ruka je nenahraditelná... A to je požehnání i prokletí - ty zobrazovací metody jsou prostě líp honorované. A taky operace... Ukážete doktorům na bolavé místo a už si brousej skalpely."

—K. Lewit

V roce 1968 byl navržen lékařskou fakultou hygieny na profesuru. Díky jeho politickým postojům k událostem v srpnu 1968 mu byl ale tento titul "pozdržen", takže profesorem byl jmenován až po "sametové revoluci" v roce 1990.[7] Po srpnových událostech v roce 1968 byl Karel Lewit donucen opustit svoji práci na neurologické klinice v Praze na Vinohradech. Našel přechodné útočiště ve Výzkumném ústavu chorob revmatických, kde v roce 1974 za velmi obtížných podmínek uskutečnil Pražský kongres FIMM. V roce 1976 se rozhodl odejít jako penzista do ústraní. V Ústředním ústavu železničního zdravotnictví[11] pak pracoval do roku 1992.[6] [p 11]

V roce 1994 se Karel Lewit vrátil na neurologickou kliniku v Praze na Vinohradech. Od roku 1996 do roku 2012 pracoval na rehabilitační klinice Univerzity Karlovy v Praze v Motole, od roku 2008 v Centru komplexní péče (CKP) Dobřichovice. Působil i v Rehabilitačním ústavu Malvazinky a Centru fyzioterapie s.r.o v Praze na Zličíně.[8][p 12]

V roce 2006 profesor Karel Lewit obdržel čestný titul (honoris causa) na lékařské univerzitě v Lodži (Polsko).[12]

V létě 2012 definitivně ukončil svou ordinaci "neurologie a myoskeletální medicíny" v CKP Dobřichovice a odešel do důchodu.[6] Naposledy vydechl ve věku 98 let, 2. října 2014 v klidu svého domova.

"V každém jazyce, když někdo něčemu rozuměl, tak to pochopil. A když něco umí, tak to má vymakaný. Člověk se přirozeně v tom, co vidí, může mýlit, ale tomu, co si vomaká, rozumí. Ale dnešní věda říká pravý opak"

—Z rozhovoru s prof. Karlem Lewitem, Dobřichovice, [13][14]

Prof. Karel Lewit publikoval až do pozdního stáří.[15] Je autorem celkem asi 200 publikací.[p 13] Jeho nejznámější knihou je souhrnné pojednání nazvané Manipulační léčba v myoskeletální medicíně, které vyšlo v roce 2003 již v pátém zcela přepracovaném vydání. (U nás ji vydalo nakladatelství Sdělovací technika s.r.o.)[6]

• Lewit, K.: Manipulační léčba v myoskeletální medicíně, kterou napsal jako učebnici a zároveň byla také jeho doktorskou prací. Vydání např. v němčině (7 vydání), v angličtině (3 vydání), polštině, nizozemštině, švédštině, bulharštině, ruštině, italštině, japonštině, španělštině (2001).
• Lewit, K.: Prevence vertobrogenních poruch „diskopatie“ z hlediska manipulační léčby se zřetelem na dětský věk. Praha SZdN 1962
• Lewit, K.: Funkční dysmenorea a poruchy krajiny křížové. Prakt. Lék. 46, 1966, s. 822-826
• Lewit,K.: Manualterapie und Rehabilitation des Bewegungsapparates. In: Manuelle Medizin heute, s. 129-133. Berlin, Heidelberg, New York, Tokyo, Springer 1985
• Lewit, K.: Treatment of myofascial pain and other function disorders. In: Veroy, M, Merskey, H. Progress in Fibromyalgia and Myofasicial Pain, s. 375-392, Pain Research and Clinical Management Vol. 6, Elsevier, Amsterdam, London, New York, Tokyo, 1193

Nadační fond profesora Karla Lewita v Dobřichovicích

Konference k nedožitým 100. narozeninám prof. Karla Lewita se uskutečnila v sobotu 23. dubna 2016 v Centru komplexní péče Dobřichovice. Jejími cíli bylo:[16]

• připomenout významnou osobnost prof. Lewita v oboru rehabilitace a to i na světové úrovni;
• upozornit na to, že jeho nadčasové myšlenky se stále rozvíjí a jsou používány k léčení mnoha pacientů v České republice i v zahraničí;
• prezentovat Nadační fond Karla Lewita.

Posláním Nadačního fondu Karla Lewita je:[16][17]

• uchovávat, spravovat a dále rozvíjet funkční způsob myšlení prof. Lewita ve vyšetření a léčbě pacientů;
• vzdělávat (pomocí přednášek a konferencí) odbornou i laickou veřejnost v oboru rehabilitace a fyzioterapie;
• zřídit a udržovat informační webové stránky;
• vydávat odborné publikace;
• udržovat profesní kontakty se zahraničními žáky prof. Lewita a jejich pokračovateli;
• vytvářet sítě vyškolených lékařů a fyzioterapeutů, kteří by v praxi ověřovali platnost diagnostiky a terapie funkčních poruch.

Kdo tomu nerozumí, myslí, že čaruju.

—K. Lewit

Při stejné příležitosti byla 23. dubna 2016 v Dobřichovicích slavnostně pojmenována (do té doby bezejmenná) lávka přes Berounku na lávku profesora Karla Lewita.[16]

• Lávka profesora Karla Lewita
• 
  V době rozvodněné Berounky
• 
  Detail informační cedule
• 
  Průhled na řeku
• 
  Celkový boční pohled