Karel Kukal
Karel Kukal (22. listopadu 1927, Praha – 6. března 2016, Bern[1]) byl český skaut a politický vězeň.
Karel Kukal | |
---|---|
Karel Kukal na setkání muklů v Českém Šternberku v červnu 2006 | |
Narození | 22. listopadu 1927 Praha Československo |
Úmrtí | 6. března 2016 (ve věku 88 let) Bern Švýcarsko |
Povolání | textař |
Ocenění | Medaile Za hrdinství (2002) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
Narodil se v Praze v rodině obchodníka, studoval na gymnáziu. Po roce 1945 byl členem mládežnické organizace Národně socialistické strany. Po únoru 1948 se aktivně účastnil třetího odboje. Spolupodílel se na vydávání časopisu, rozšiřoval letáky a bílé lístky před volbami v roce 1948. Byl zatčen a odsouzen v procesu, přidruženém k procesu s Milanem Chocem, na sedm let za spolčování proti republice a dále pro velezradu a špionáž za útěk. Celkově byl vězněn od 11. června 1948 do 10. května 1962.
15. října 1951 se účastnil hromadného útěku jedenácti vězňů z šachty č. 14 jáchymovských uranových dolů nedaleko Horního Slavkova. Útěk se nezdařil, druhý den byl Kukal a další ze skupiny chyceni u vsi Stanovice. Kukal byl odsouzen na dalších 25 let. Z jedenácti útěkářů přežili jen on a Zdeněk Štich, ostatní byli buď zastřeleni na útěku či odsouzeni k trestu smrti. Na svobodu byl na amnestii propuštěn až v roce 1962. V roce 1968 emigroval do Švýcarska, kde patřil k zakládajícím členům exilového skautingu.
O útěcích z jáchymovských lágrů napsal knihu Deset křížů.
28. října 2002 dostal od prezidenta České republiky Václava Havla Medaili Za hrdinství.
Skautská stezka
Kukal, jehož skautské jméno znělo Cookie, vstoupil do 22. oddílu v Praze, střediska Šipka, v září 1938. Po zrušení Junáka pracoval oddíl pod hlavičkou Káčat. V roce 1944 probíhaly ilegální schůzky v branické loděnici. Za Pražského jara se schůzky konaly v SIA, paláci Kinských, Domovině. Vůdcem Šipky, tajemníkem br. Františkem Němcem (Stříbrným Vlkem), byl Kukal delegován do Historické komise.
V roce 1972 se stal spoluzakladatelem Čs. exilového skautingu. Byl vůdcem II. odd. Effretikon (později Curych), dále vůdcem oblasti Švýcarsko a členem Evropského poradního kruhu. Je spoluautorem Stupňů zdatnosti, byl instruktorem Lesních škol a redaktorem časopisu Tamtam. Byl vyznamenán nejvyšším exilovým Řádem stříbrného lva, dále Řádem čestné lilie v trojlístku – zlatý stupeň. Textař a spoluvydavatel Skautského zpěvníku z domova a exilu, člen Oddílu Velena Fanderlíka.
Dílo
- Karel Kukal, Deset křížů, Nakladatelství Ježek, Praha 2003, ISBN 80-85996-35-9
- Skautský zpěvníček z domova i exilu „Buď připraven“, Vybral a upravil: Karel Kukal (Cookie), Dr. Karel Veselý, Hudební redakce: Karel Veselý, Notograf: Alžběta Krausová, Grafická úprava: Míla Ottová, Tisk: SCRIPTUM, Praha 1, Bartolomějská 9
- Člen SUICA, instituce se sídlem v Curychu, chránící výhradní práva autorů.
Reference
- Karel Kukal (1927 - 2016) [online]. Paměť národa [cit. 2016-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-19.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Kukal
- František Šedivý: Tragédie u Stanovic. Zpravodaj Konfederace politických vězňů, 5/2001, roč. 8., prosinec 2001, str. 12 - 13.
- Upravená elektronická verze téhož článku
- Hospodářské noviny, Robert Břešťan, Příběhy 20. století - Krvavá pomsta za útěk z uranových dolů, 16. dubna 2007, str. 4
- Lidové Noviny, Muž, který nebyl, Příběhy bezpráví, 7. listopadu 2006
- Karel Kukal na portálu Paměť národa