Karel Kalivoda

V mládí pracoval v klempířské dílně svého otce. Kriminalistou se stal na podzim roku 1945. Počátkem následujícího roku nastoupil do Oblastní kriminální úřadovny v Mladé Boleslavi. Začínal jako telefonista, později už patřil do výjezdové skupiny. Svými nadřízenými byl dobře hodnocen a byl členem Komunistické strany. V roce 1950 již řídil pražskou kriminální policii.

Mezi vyřešené případy tehdy patřily mj.:

• kauza Mědirytina, v níž šlo o odhalení padělatelů potravinových lístků
• případ vraždy Herty Černínové, která zmizela v dubnu 1951 (v této souvislosti kriminalisté znovuotevřeli případ vraždy Otýlie Vranské z roku 1933, který se jim však ani v 50. letech objasnit nepodařilo)

Úspěchy Kalivodovi v roce 1952 přinesly posun v kariéře: stal se ředitelem české kriminální policie.[1] Nebyl však ochoten vyšetřovat některé citlivé případy podle politické objednávky (např. podivnou smrt bývalého ředitele Státní bezpečnosti Jindřicha Veselého nebo krádež tehdy obrovské částky přesahující 800 tisíc korun při přepadení v Čakovicích), a v roce 1966 tak byl kvůli intrikám StB ze své funkce vyhozen.[2] Začal pak opět řídit pražskou kriminální policii. Počátkem roku 1976 byl poslán do důchodu a dostal zákaz psát a publikovat.

Zemřel v roce 1980, v novinách nevyšel ani malý nekrolog.[1]

• KUČERA, Martin: Pražský Maigret. Osobní zápas legendárního kriminalisty; Academia 2009, ISBN 978-80-200-1711-6