Karel Křen

Narodil se v Kojetíně do krejčovské rodiny. Studoval Slovanské gymnázium v Olomouci. Maturoval roku 1883 a rozhodl se spolu s 19 spolužáky z ročníku vstoupit do arcibiskupského semináře. Kněžské svěcení přijal v roce 1888. Poté působil jako kaplan v Branné, roku 1899 se stal dubanským farářem. Krátce působil v Bystročicích načež se vrátil do Duban, kde zastával funkci kaplana až do své smrti 18. února 1907. Je pochován na tamním hřbitově.

Dílo publikované pod pseudonymem Karel Křen je věnováno Hané, kde strávil celý život. Denně se stýkal s Hanáky a zamiloval si jejich životní styl a zvyky. Podařilo se mu zaznamenat hanácký dialekt a folklór. Pro svá díla si vytvořil hanácké osobnostní prototypy např. postavy hanáckých "stréčků" (stréček Čéšek). Povídky začal psát již okolo roku 1885 v kněžském semináři. Vycházely v novinách, časopisech a kalendářích. Knižně vyšel soubor Na té naší Hané v roce 1889. Zanechal po sobě rozsáhlé texty čítající 14 svazků. Redaktorem jeho souborného vydání byl kněz Josef Pavel Vévoda. Nejznámější jsou: Strýčkovy rozumy, Pod hanáckým nebem, Příhody hanáckých strýčků, Z hanáckých rodin, Z kraje hanáckých palem a Z niv Ječmínkových. Roku 1961 vyšel v nakladatelství Lidová demokracie výbor z Křenova díla.[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Křen na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Křen
• Digitalizovaná díla Karla Křena v digitální knihovně Kramerius NK ČR.