Karel I. Minsterberský
Karel I. Minsterberský (4. května 1476, Kladsko – 31. května 1536, Frankenstein), byl minsterberský a olešnický kníže a nejvyšší hejtman Českého království, pocházející z minsterberské větve rodu z Poděbrad.
Karel I. Minsterberský | |
---|---|
Nejvyšší mincmistr Českého království | |
Ve funkci: 1523 – 1525 | |
Panovník | Ludvík Jagellonský |
Předchůdce | Jindřich Tunkl z Brníčka |
Nástupce | Jindřich Tunkl z Brníčka |
Hornolužický fojt | |
Ve funkci: 1520 – 1527 | |
Panovník | Ludvík Jagellonský, Ferdinand I. |
Předchůdce | Vilém mladší z Ilburka |
Nástupce | Zdislav Berka z Dubé a Lipé |
Zemský hejtman v Čechách | |
Narození | 4. května 1476 Kladsko |
Úmrtí | 31. května 1536 (ve věku 60 let) Ząbkowice Śląskie |
Choť | Anna Zaháňská (1488–1536) |
Rodiče | Jindřich I. Starší a Uršula Braniborská |
Děti | Jindřich II. Minsterberský Jáchym Minsterbersko-Olešnický Hedvika Minsterberská Jan Minsterbersko-Olešnický Jiří II. Minsterbersko-Olešnický Markéta Minsterberská Uršula Minsterberská |
Příbuzní | Markéta Minsterberská, Albrecht Minsterberský a Jiří I. Minsterberský (sourozenci) Jiří Braniborsko-Ansbašský (zeť a bratranec) Jindřich III. Minsterberský a Karel II. Minsterberský (vnoučata) |
Profese | aristokrat |
Commons | Charles I of Podebrady |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Byl synem minsterberského knížete Jindřicha a jeho ženy Uršuly Braniborské, jeho dědem byl pak český král Jiří z Poděbrad. Karel byl znám jako výborný diplomat, spolupodílel se například na uzavření jagellonsko-habsburské dědické smlouvy z Vídně z roku 1515.[1] V roce 1517 ztratil Volovsko a Stěnavsko.[2] K nástupu reformace byl pozitivní, obzvláště mu vyhovovala nauka o nenadřazenosti církevní moci nad mocí světskou.[3] Využíval reformačního nadšení k protiřímské politice, avšak již od poloviny 20. let 16. století se začal od náboženských novot odvracet.[4]
V letech 1520–27 byl hornolužickým fojtem.[5]
V letech 1523–1525 vykonával úřad nejvyššího mincmistra Českého království.
Byl pohřben se svojí ženou ve farním kostele svaté Anny ve Frankenštejnu.[6]
Odkazy
Reference
- FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 150.
- ČORNEJ, Petr; BARTLOVÁ, Milena. Velké dějiny zemí Koruny české VI. 1437–1526. Praha: Paseka, 2007. 839 s. ISBN 978-80-7185-873-7. S. 583.
- Neznámá země, s. 154
- Neznámá země, s. 155
- ČORNEJ, Petr. Český stát v době jagellonské. Praha; Litomyšl: Paseka, 2012. 232 s. ISBN 978-80-7432-225-9. S. 189.
- Neznámá země, s. 121
Literatura
- FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2.
- FUKALA, Radek. Münstrberkové. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 11. Ostrava: Ostravská univerzita, 1998. ISBN 80-7042-470-2. S. 95–106.
- FUKALA, Radek. Slezsko – neznámá země Koruny české : knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4.
- GŁOGOWSKI, Stefan. Genealogia Podiebradów. Gliwice: Urzad Miasta i Gminy Ziebice ; Muzeum w Gliwicach, 1997. 156 s. (polsky)
- GŁOGOWSKI, Stefan. Potomci krále Jiřího z Poděbrad : (Genealogie knížat z Minstrberka). Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989. 83 s.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel I. Minsterberský na Wikimedia Commons
- Radek Fukala: Silesian Duke Charles I of Münsterberg and Oels and His Power Aspirations. Prague Papers on the History of International Relations, 2018, 2.
Předchůdce: Jindřich I. Starší |
Minsterberský kníže 1498–1536 |
Nástupce: Jindřich II. Minsterberský |
Předchůdce: Jiří Minsterberský |
Olešnický kníže 1502–1536 |
Nástupce: Jindřich II. Minsterberský |
Předchůdce: Vilém mladší z Ilburka |
Hornolužický fojt 1520–1527 |
Nástupce: Zdislav Berka z Dubé a Lipé |