Karel Filsak

Narodil se v rodině stavitele Josefa Filsaka. V období 1939 – 1942 byl vězněn v koncentračním táboře Sachsenhausen. Po internaci pracoval v letech 1943 – 1945 v ateliéru Josefa Gočára jako konstruktér. Po válce v roce 1947 studoval architekturu na Českém učení technickém v Praze. V období 1949 – 1958 byl zaměstnancem Stavoprojektu v Praze a do roku 1960 v Konstruktivě. V období 1960 – 1967 pracoval v Československých aeroliniích, kde založil založil projekční skupinu určenou pro řešení návrhů letištních budov a interiérů kanceláří ČSA. Od roku 1968 pracoval v Projektovém ústavu hlavního města Prahy a od poloviny 70. let 20. století ve svobodném povolání, ve spolupráci se svým synem Karlem Filsakem ml. (*1944).[1]

Stálá mise Slovenska při OSN v Ženevě

• 1952 – 1955 Obytné domy – okrsek K2, Ostrava-Poruba (I. obvod Nové Ostravy), stalinistický socialistický realismus v klasicistické formě.[2]
• 1951 – 1958 Věžové domy v Kladně-Rozdělově, spolupráce s Josefem Havlíčkem
• 1954 – 1957 Základní škola, Ostrava-Hrabová, spolupráce s Karlem Bubeníčkem a Jaroslavem Švecem, klasicizmus[3]
• 1956 ambasáda v Pekingu, realizace 1958 – 1960 ve spolupráci s Karlem Bubeníčkem, Jiřím Loudou a Janem Šrámkem
• 1965 ambasáda v Brazílii
• 1968 letiště Praha-Ruzyně – Terminál T1 (spolupráce Karel Bubeníček, Jan Šrámek a Jiří Louda)[4]
• 1969 ambasáda v Dillí
• 1969 stálá mise při OSN v Ženevě
• 1974 Hotel Intercontinental v Praze na Starém Městě[5]
• 1977 – 1985 Budova Vodních staveb, Praha
• 1985 – 1990 rekonstrukce domu SIA
• 1980 ambasáda v Káhiře (první cena v kategorii realizací na přehlídce architektonických prací 1983[6])
• 1988 Architektonické řešení Barrandovského mostu v Praze

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Filsak na Wikimedia Commons
• Obrázky k tématu Karel Filsak na Obalkyknih.cz
• Slohové proměny českých ambasád (MZV)
• České velvyslanectví v Káhiře (MZV)
• Zdeněk Lukeš: Ohlédnutí za brutalismem v architektuře od Karla Filsaka (LN, 29. 10. 2015)