Karl Ditters von Dittersdorf

Karl Ditters von Dittersdorf[1] (nebo také Carl Ditters von Dittersdorf[2]; 2. listopadu 1739 Vídeň24. října 1799 Nový Dvůr u Lipovky) byl rakouský klasicistní hudební skladatel a houslista. Polovinu svého života prožil ve Slezsku.

Karl Ditters von Dittersdorf
Narození2. listopadu 1739
Vídeň
Úmrtí24. října 1799 (ve věku 59 let)
Deštná
Povoláníhudební skladatel, dirigent a kapelník
OceněníŘád zlaté ostruhy
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se v rodině zámožného dvorního divadelního krejčího. Základní a hudební vzdělání mu poskytl jeho otec, další pak jeho zaměstnavatel – princ Josef Friedrich von Sachsen–Hildburghausen.[3] Karl Ditters, zaměstnaný od dvanácti let jako páže, se naučil několik světových jazyků a stal se obdivovaným houslistou. Své hudební vzdělání si doplňoval studiem kompozice a pokoušel se o první vlastní skladby. [4] Poté, co jeho pán v roce 1761 odjel z Vídně, aby se staral o dědictví po otci, propustil Ditterse a ten ve 22 letech nastoupil ke dvornímu orchestru. Tam poznal dvorního skladatele Glucka a jako houslový virtuos s ním absolvoval koncertní cestu po Itálii. V roce 1765 se však neshodl s intendantem orchestru, hrabětem Šporkem, o honorář a nastoupil po Michaelu Haydnovi jako kapelník orchestru u biskupa Patačiče ve Velkém Varadíně (Oradea).[3] [4]

Po rozpuštění orchestru se v Opavě seznámil s knížetem, vratislavským biskupem a zednářem Filipem Gotthardem Schaffgotschem. V roce 1769 Ditters vstoupil do jeho služeb a nový mecenáš mu zařídil řadu poct, které vyvrcholily získáním šlechtického titulu v roce 1773. Postupně zastával mnoho úřednických funkcí (byl hejtmanem Frývaldova, Zlatých Hor, vrchním výběrčím daní, biskupským radou, viceprezidentem zemského soudu). [3] Pobýval v Javorníku zprvu na zámku Jánský Vrch, letním sídle vratislavských biskupů. Především se však věnoval hudbě: komponoval, sestavil zámecký orchestr, pro který angažoval v Čechách výborné hudebníky a zpěváky. Přesvědčil biskupa, aby na zámku zřídil divadlo, kde se hrály jeho opery k různým příležitostem. Zámek se stal jeho zásluhou centrem vynikající hudby, známým v celé střední Evropě. [3] Jeho skladby byly uváděny i na vídeňském dvoře. Za své zásluhy byl Ditters biskupem dobře odměňován, což mu umožnilo pořídit si vlastní dům a oženit se. Se svou manželkou, o dvacet let mladší zpěvačkou Nikolinou Trinkovou, měl deset dětí. [4]V Javorníku strávil 29 let.

V roce 1785 byla ale na biskupství uvalena nucená správa a Ditters se s novým správcem nepohodl. Po biskupově smrti roku 1795 musel v nouzi Jesenicko v nemilosti opustit, obviňován z korupce. Zhoršilo se mu zdraví, nemohl chodit a měl velké bolesti. Nákladné léčení ho připravilo o poslední úspory, musel prodat i dům v Javorníku. Přijal proto v květnu roku 1798 pozvání hraběte Ignáce Stillfrieda na zámek Červená Lhota, kde strávil se svou rodinou zbytek života[5] (nebydlel však přímo na zámku, ale v usedlosti Nový Dvůr, která patřila ke lhoteckému panství). Stále ještě komponoval. Těžce nemocný a téměř slepý diktoval své paměti (vyšly posmrtně). [4]

Je pochován v jihočeské Deštné.

Informační tabule na hřbitově v Deštné

Každoročně je v Javorníku v měsíci září na jeho počest pořádán Mezinárodní hudební festival Karla Ditterse z Dittersdorfu. [6] Olomoucký dramatik Jan Sulovský napsal o Dittersovi divadelní hru Muzikant z Jánského vrchu. Premiéru měla 5. listopadu 2009 v Muzeu umění v Olomouci, představili se v ní herci Moravského divadla Olomouc. [7]

V bývalém domě Karla Ditterse v Javorníku bylo v roce 1994 zřízeno muzeum, ve kterém jedna z expozic je věnována také životu a dílu tohoto skladatele.[8]

Dílo (výběr)

pamětní deska Karla Ditterse u vchodu do vodní tvrze v Jeseníku

Ve své době patřil Carl Ditters k známým a oblíbeným skladatelům, i když podle odborníků jeho hudba nedosahovala úrovně současníků Mozarta nebo Glucka. Mnohdy se jeho hudební nápady příliš přizpůsobovaly vkusu posluchačů. Přesto má své jméno v dějinách hudby a jeho skladby se znovu objevují na repertoáru hudebních těles i sólistů. Patří sem například oratorium Ester (1773), dvanáct symfonií podle Ovidiových Metamorfóz, symfonie D-dur, koncert G dur pro housle a orchestr nebo smyčcový kvartet Es dur a další. Pro vznik a vývoj německé komické opery měly význam jeho singspiely, jako Lékař a lékárník nebo Červená Karkulka, které ho proslavily koncem osmdesátých let. Carl Ditters von Dittersdorf byl pilný skladatel. Zanechal po sobě více než 40 oper a singspielů, oratoria, kantáty, na 120 symfonií, 35 koncertů, divertimenta, serenády, sonáty, smyčcové koncerty. [3]

Instrumentální koncerty

  • Koncert pro milostný hoboj
  • Koncert pro harfu A-dur
dům Karla Ditterse v Javorníku

Symfonie

  • Sinfonia concertante pro housle violu, kontrabas a orchestr Es-Dur
  • Symfonie F-Dur
  • Symfonie d-Moll
  • Symfonie g-Moll
  • 6 symfonií podle Ovidiových Metamorfóz

Komorní hudba

  • 6 smyčcových trií
  • 6 smyčcových kvartetů
  • 12 smyčcových kvintet
  • 136 klavírních skladeb
  • Duo pro violu a kontrabas Es-dur
  • Divertimento pro dvoje housle a violoncello Es-dur
  • Divertimento pro housle, violu a violoncello D-dur
nápis na hrobě Karla Ditterse v Deštné

Opery

  • Arcifanfano, 1774
  • Doktor und Apotheker, 1786
  • Die Liebe im Narrenhause, 1787
  • Das rote Käppchen, 1788
  • Die Hochzeit des Figaro, 1789
  • Don Quixote der Zweyte, 1795
  • Gott Mars und der Hauptmann von Bärenzahn, 1795
  • Die lustigen Weiber von Windsor, 1796
  • Der Mädchenmarkt, 1797
  • Die Opera Buffa, 1798

Oratoria

  • Isacco figura del Redentore
  • Davide penitente
  • La Liberatrice del Popolo Giudaico nella Persia, o sia l’Esther
  • Giob
zámek Jánský vrch v Javorníku

Chrámová hudba

  • Missa in C major
  • Missa a 4 voices
  • Missa gratiosa in C major
  • Missa in D major
  • 12 dalších mší
  • "Requiem" c-moll
  • 11 offertorií
  • Antiphony se sborem, orchestrem a varhanami
  • 8 litanií
  • 12 ariae ex canticis Salomonis (Augusta, 1795)
  • 170 dalších chrámových děl: arie, graduále, moteta atd.

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. HILLENBRAND, Markus. Karl Ditters von Dittersdorf (1739-1799) [online]. www.klassika.info [cit. 2016-05-06]. Dostupné online.
  2. BIRKNER, Günter. Ditters von Dittersdorf (seit 1773), Carl [online]. www.deutsche-biographie.de [cit. 2016-05-06]. Dostupné online.
  3. CODR, Milan; ŘEŽÁBEK, Jan. Přemožitelé času sv. 18. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Karel Ditters z Dittersdorfu, s. 94–97.
  4. Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné online.
  5. UNVERRICHT, Hubert. Ditters von Dittersdorf, Carl [online]. kulturportal-west-ost.eu [cit. 2016-05-06]. Dostupné online.
  6. uvod. www.festivalditters.cz [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-03.
  7. Muzikant z Jánského vrchu. Vltava [online]. 2009-11-05 [cit. 2020-05-06]. Dostupné online. (česky)
  8. JAVORNÍK, Město. Město Javorník. www.mestojavornik.cz [online]. [cit. 2020-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-30. (česky)

Literatura

  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 122.
  • PEČMAN, Rudolf. Tschechische Musikforscher über Carl Ditters von Dittersdorf. In: UNVERRICHT, Hubert. Carl Ditters von Dittersdorf : Leben, Umwelt, Werk. Internationale Fachkonferenz in der Katholischen Universität Eichstätt. Tutzing: Hans Schneider, 1997. ISBN 3-7952-0896-3. S. 15–21. (německy)
  • UDOLPH, Ludger. Karl von Dittersdorfs Lebensbeschreibungen: seinem Sohne in die Feder diktiert. München: Langen Müller, 1999. ISBN 3-7844-2730-8. (německy)
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 13. sešit : Dig–Doš. Praha: Libri, 2010. 216–338 s. ISBN 978-80-7277-416-6. S. 225–226.
  • DITTERS VON DITTERSDORF, Karl. Vzpomínky hudebníka 18. století. Překlad Podle vydání "Lebensbeschreibung" z roku 1908, vydaného Reclams Verlag, Berlín, přeložil a upravil Václav Bělohlavý. 1. vyd. Praha: SNKLHU, 1959. 231 s.

Externí odkazy

Audio & Media

  • Highlights from Ovid Symphony N. 2 By Karl Ditters Von Dittersdorf (1739–1799).

Carl Ditters von Dittersdorf: Ovid Symphony, N. 2: Introduction and 1st Movement: Adagio non molto-Allegro. Arrival of Phaeton at the Golden Palace of his father the god Sun. Porticodoro / SmartCGArt Media Productions - Classical Orchestra.

  • Highlights from Ovid Symphony N. 1 By Karl Ditters Von Dittersdorf (1739–1799).

Carl Ditters von Dittersdorf: Ovid Symphony, N. 1: Final Part of the 3rd Movement: Menuetto con garbo. Description of The Age of Bronze. Porticodoro / SmartCGArt Media Productions - Classical Orchestra.

  • Sonate A-Dur By Karl Ditters Von Dittersdorf (1739–1799). Published by Doblinger Music Publishers (DB.DM-01196)

Dittersdorf 1st Movement from the "Sonata in A Major" (Sonate A-Dur). Performed by Kaila Rochelle on the Pianoteq "Walter" fortepiano with a Roland RD-700 keyboard midi controller.

Dittersdorf 2nd Movement from the "Sonata in A Major" (Sonate A-Dur). Performed by Kaila Rochelle on the Pianoteq "Walter" fortepiano with a Roland RD-700 keyboard midi controller.

Dittersdorf 3rd Movement from the "Sonata in A Major" (Sonate A-Dur). Performed by Kaila Rochelle on the Pianoteq "Walter" fortepiano with a Roland RD-700 keyboard midi controller.

  • "Ouverture" from the "Hocus Pocus" comic opera (1790)

Dittersdorf "Ouverture" from the "Hocus Pocus" comic opera (1790). Performed by Kaila Rochelle on the Pianoteq "Walter" fortepiano.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.