Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský

Karel Bedřich Sasko-Výmarsko-Eisenašský (německy Carl Friedrich von Sachsen-Weimar-Eisenach, 2. února 1783, Výmar8. července 1853 tamtéž) byl v letech 1828 až 1853 sasko-výmarsko-eisenašským velkovévodou.

Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
sasko-výmarsko-eisenašský velkovévoda
Narození 2. února 1783
Výmar
Úmrtí 8. července 1853
Výmar
Manželka Marie Pavlovna Romanovová
Potomci Karel Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská
Augusta Sasko-Výmarská
Karel Alexandr Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Rod Wettinové
Otec Karel August Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Matka Luisa Hesensko-Darmstadtská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Karel Bedřich se narodil jako nejstarší syn velkovévody Karla Augusta Sasko-Výmarsko-Eisenašského (1757–1828) a jeho manželky Luisy Hesensko-Darmstadtské, dcery vévody Ludvíka IX.

Na velkovévodský trůn nastoupil po smrti svého otce v roce 1828. Hlavní město vévodství, Výmar, bylo i nadále kulturním centrem střední Evropy, a to i o po smrti Johanna Wolfganga von Goethe v roce 1832.

Kapelníkem výmarské dvorní kapely byl až do své smrti v roce 1837 Johann Nepomuk Hummel a v roce 1848 se kapelníkem stal ve Výmaru usazený Ferenc Liszt. Ten kolem sebe shromáždil kruh lidí, díky němuž byl výmarský dvůr významným hudebním centrem. Na Lisztovu přímluvu našel ve Výmaru útočiště skladatel Richard Wagner poté, co byl v letech 1848-1849 nucen uprchnout ze Saska kvůli svým aktivitám v tamních revolučních nepokojích. Wagnerova opera Lohengrin byla poprvé provedena právě ve Výmaru v srpnu 1850.

Velkovévoda Karel Bedřich zemřel 8. července 1853 ve věku 70 let na Schloss Belvedere ve Výmaru.

Manželství a potomci

Líc tolaru Karla Bedřicha, 1841.

3. srpna 1804 se jednadvacetiletý Karel v Petrohradu oženil s o tři roky mladší velkokněžnou Marií Pavlovnou, dcerou ruského cara Pavla I. Manželé spolu měli za 49 let manželství čtyři děti:

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Jan Arnošt III. Sasko-Výmarský
 
 
Arnošt August I. Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Žofie Augusta Anhaltsko-Zerbstská
 
 
Arnošt August II. Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Jiří Fridrich Karel Braniborsko-Bayreuthský
 
 
Žofie Šarlota Braniborsko-Bayreuthská
 
 
 
 
 
 
Dorotea Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Becká
 
 
Karel August Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Albrecht II. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
Karel I. Brunšvicko-Wolfenbüttelský
 
 
 
 
 
 
Antonie Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
Anna Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I.
 
 
Filipína Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorotea Hannoverská
 
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
 
 
 
 
 
Arnošt Ludvík Hesensko-Darmstadtský
 
 
Ludvík VIII. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Dorotea Šarlota Braniborsko-Ansbašská
 
 
Ludvík IX. Hesensko-Darmstadtský
 
 
 
 
 
 
Jan Reinhard III. z Hanau-Lichtenbergu
 
 
Šarlota z Hanau-Lichtenbergu
 
 
 
 
 
 
Dorotea Frederika Braniborsko-Ansbašská
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Kristián II. Falcko-Zweibrückensko-Birkenfeldský
 
 
Kristián III. Falcko-Zweibrückenský
 
 
 
 
 
 
Kateřina Agáta z Rappoltsteinu
 
 
Karolína Falcko-Zweibrückenská
 
 
 
 
 
 
Ludvík Crato Nasavsko-Saarbrückenský
 
 
Karolína Nasavsko-Saarbrückenská
 
 
 
 
 
 
Filipína Henrietta z Hohenlohe-Langenburgu
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charles Frederick, Grand Duke of Saxe-Weimar-Eisenach na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Sasko-výmarsko-eisenašský velkovévoda
Předchůdce:
Karel August
18281853
Karel Fridrich Sasko-Výmarsko-Eisenašský
Nástupce:
Karel Alexandr
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.