Karel Anděl (astronom)

Karel Anděl se nezabýval pouze astronomií, i když té věnoval obrovské množství času a jejímž zájmům podřizoval zájmy osobní.[3] Kromě ní se s velkým zanícením věnoval myslivosti a rybaření. Zabýval se fotografií – experimenty s různými vývojkami a chemikáliemi pro fotografování astronomických objektů. Byl i vášnivým kuchařem.

v astronomii soustředil zejména na pozorování a později kartografii Měsíce. Byl vybaven mimořádným kreslířským nadáním a velkou trpělivostí spojenou s precizní důkladností.[3] První Andělova mapa o průměru 40 cm byla určena pouze k přehlednější orientaci na měsíčním povrchu. Stěžejním Andělovým dílem byla slavná Mappa Selenographica vydaná v roce 1926. Mapa o průměru 60 cm byla zhotovena ve dvojím provedení, jednou v černé barvě bez popisu, podruhé v sepiové barvě s názvoslovím.

Během druhé světové války začal Anděl pracovat na souboru 13 podrobných map zahrnujících celý měsíční povrch.[3] Po mnoha letech práce, když dokončil 8 listů tohoto díla, však náhle zemřel.

Urna s jeho popelem je uložena v pilíři hlavního dalekohledu Štefánikovy hvězdárny v Praze.[4][5]

• Mappa Selenographica, 1926, Praha.

Následující astronomické objekty byly pojmenovány po něm:

• kráter Anděl na Měsíci
• asteroid 1997 AK₁₈ byl pojmenován 22465 Karelanděl

jiné:

• v roce 1943 mu byla udělena Nušlova cena
• v roce 2019 mu byl odhalen památník v Parkovém muzeu Staré Modřany v Praze, součástí památníku je 5m velký betonový reliéf úplňku, 2m velká mozaika hvězdné oblohy, dalekohled a betonové křeslo
• byl též zvolen za zahraničního člena Francouzské akademie věd.[3]