Karboxyhemoglobin
Karboxyhemoglobin (COHb) je stabilní komplex oxidu uhelnatého[pozn 1] a hemoglobinu, který vzniká v červených krvinkách při vdechování oxidu uhelnatého nebo jeho produkci normálním metabolismem. Brání přenosu kyslíku v těle. Kouření tabáku zvyšuje (vdechováním oxidu uhelnatého) hladinu COHb v krvi oproti normální koncentraci až několikanásobně. COHb je světle (třešňově) červený.
Oxid uhelnatý jako jed
Oxid uhelnatý se na hemoglobin váže silněji než kyslík (zhruba 240:1)[1], proto COHb nemůže uvolnit oxid uhelnatý a hemoglobin není k dispozici pro přenos kyslíku z plic do zbytku těla.
Při konverzi velkého množství hemoglobinu na COHb je účinek smrtelný. Stav se v medicíně označuje jako karboxyhemoglobinémie[2] nebo otrava oxidem uhelnatým.[3] Menší množství COHb vede k nedostatku kyslíku a následkem toho k únavě, závratím a bezvědomí.
Poločas COHb v krvi je 4 až 6 hodin, ovšem při otravách ho lze zredukovat na 70–35 minut podáváním čistého kyslíku (kratší čas se dosáhne při podávání kyslíku s 4–5 % oxidu uhličitého, který způsobuje hyperventilaci).
COHb zvyšuje riziko srážení krve. Toto je zřejmě mechanismus, kterým kouření zvyšuje riziko ischemické nemoci.
Děti těhotných kuřaček mohou mít nižší porodní váhu. Jednou z teorií je, že hemoglobin plodu váže oxid uhelnatý snadněji než hemoglobin dospělých, proto plod trpí hypoxií, což potenciálně zpomaluje jeho vývoj.
Oxid uhelnatý jako normální metabolit
V biologii vzniká oxid uhelnatý přirozeně účinkem hemoxygenázy 1 a 2 na hem při rozpadu hemoglobinu. Tento proces produkuje určité množství karboxyhemoglobinu u normálních lidí, i pokud nevdechují žádný oxid uhelnatý.
Po první zprávě z roku 1993, že je oxid uhelnatý normální neurotransmiter[4] a že je také jeden ze tří plynů, které přirozeně modulují zánětlivé reakce v těle (zbývající dva jsou oxid dusnatý a sulfan), přitáhl oxid uhelnatý velkou pozornost v klinické praxi jako biologický regulátor. Je známo, že v mnoha tkáních působí všechny tři uvedené plyny jako protizánětlivé látky, vazodilatancia a urychlovače novotvorby cév.[5] Tkáně jsou ovšem složité a novotvorba cév není vždy přínosná, protože hraje důležitou roli i při růstu nádorů a též při škodách vzniklých mokrou makulární degenerací, nemocí, u které kouření (hlavní zdroj oxidu uhelnatého v krvi, mnohem významnější než přirozená produkce) zvyšuje riziko čtyřikrát až šestkrát.
Oxid uhelnatý jako příznivě působící látka a potenciální léčivo
V mnoha laboratořích po celém světě byly prováděny studie protizánětlivých a cytoprotektivních vlastností oxidu uhelnatého. Tyto vlastnosti by mohly být potenciálně využity k prevenci rozvoje patologických podmínek, například ischemicko-reperfuzivního poškození, odmítání transplantátů, atherosklerózy, závažné sepse, malárie a autoimunitních onemocnění. Byly prováděny i klinické testy na lidech, ovšem výsledky zatím nebyly vydány.[6]
Odkazy
Poznámky
- Předpona karboxy- zde tedy neznamená karboxylovou skupinu, −CO2H, jak je v (bio)chemii obvyklé.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carboxyhemoglobin na anglické Wikipedii.
- West JB: Respiratory Physiology -the essentials, 5th Ed. Williams & Williams, 1995, p. 76
- López-Herce J, Borrego R, Bustinza A, Carrillo A. Elevated carboxyhemoglobin associated with sodium nitroprusside treatment. Intensive Care Med. September 2005, roč. 31, čís. 9, s. 1235–8. DOI 10.1007/s00134-005-2718-x. PMID 16041521.
- Roth D, Hubmann N, Havel C, Herkner H, Schreiber W, Laggner A. Victim of Carbon Monoxide Poisoning Identified by Carbon Monoxide Oximetry. J Emerg Med. July 2009. Dostupné online. DOI 10.1016/j.jemermed.2009.05.017. PMID 19615844.
- New York Times article. Accessed May 2, 2010
- Li L, Hsu A, Moore PK. Actions and interactions of nitric oxide, carbon monoxide and hydrogen sulphide in the cardiovascular system and in inflammation--a tale of three gases! Pharmacol Ther. 2009 Sep;123(3):386-400. PMID 19486912
- Poison gas may carry a medical benefit. The Boston Globe. October 16, 2009. Dostupné online [cit. October 16, 2009].