Karbid vápenatý
Karbid vápenatý, nebo též dikarbid vápenatý, karbid vápníku, či acetylid vápenatý (CaC2), se v přírodě vyskytuje jen zřídka, protože velmi snadno reaguje s vodou za vzniku ethynu (C2H2) a hydroxidu vápenatého (Ca(OH)2):
| Karbid vápenatý | |
|---|---|
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | karbid vápenatý |
| Ostatní názvy | dikarbid vápenatý acetylid vápenatý karbid vápníku |
| Anglický název | calcium carbide |
| Německý název | Calciumcarbid |
| Sumární vzorec | CaC2 |
| Vzhled | bílá práškovitá látka |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 75-20-7 |
| PubChem | 6352 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 64,10 g/mol |
| Teplota tání | 2 300 °C |
| Teplota změny krystalové modifikace | 447 °C (α → β) |
| Hustota | 2,22 g/cm³ (20 °C) 2,193 6 g/cm³ |
| Index lomu | nD= 1,75 (20 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
reaguje s vodou a kyselinami za uvolnění C2H2 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | čtverečná (α) krychlová (β) |
| Hrana krystalové mřížky | α-modifikace a= 388 pm c= 637 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −62,8 kJ/mol |
| Standardní molární spalná entalpie ΔH°sp | −1 363 kJ/mol |
| Standardní molární entropie S° | 70,3 J K−1 mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −67,8 kJ/mol |
| Bezpečnost | |
 Vysoce hořlavý (F) | |
| R-věty | R15 |
| S-věty | (S2), S8, S43 |
| NFPA 704 |  3
3
2
|
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
CaC2 + 2 H2O → C2H2 + Ca(OH)2.
Jeho barva je od světlefialové přes hnědou až po tmavěšedou; zápachem se tato látka podobá česneku. Při reakci se vzdušnou vlhkostí se granule karbidu vápenatého pokrývají světlehnědou až světlesivou vrstvou hydroxidu vápenatého. Na lidský organismus nemá samotný acetylid vápenatý škodlivé účinky, ale při styku s vlhkou pokožkou se přeměňuje na hydroxid vápenatý, který má mírné leptavé účinky, následně dochází k úbytku vlhkosti a tedy vysušením pokožky, proto se nedoporučuje přicházet do přímého styku s acetylidem vápenatým.
Výroba
Acetylid vápenatý se průmyslově vyrábí z koksu, uhlí a oxidu vápenatého při vysoké teplotě (cca 2 000 °C) bez přístupu vzduchu v elektrické obloukové peci. Tuto metodu vynalezli nezávisle na sobě T. L Willson a Henri Moissan v roce 1888 a 1892. Od svého vzniku nebyla změněna.
- CaO + 3C → CaC2 + CO
Použití
- Výroba ethynu
- CaC2 + 2H2O → Ca(OH)2 + C2H2
- Výroba dusíkatého vápna
- CaC2 + N2 → CaNCN + C
- V ocelářství
- k odsíření železa
- jako redukční činidlo
- Acetylenová lampa
Acetylid vápenatý je využíván v acetylenových lampách. Ze zásobníku pozvolna odkapává voda do vyvíječe, kde je umístěn karbid. Při vyvolané chemické reakci se uvolňují výpary ethynu, které následně stoupají lampou k ventilu umístěnému na jejím vrcholu, kde je plyn spalován. Před zavedením elektrického vedení byly hojně používanou formou osvětlení.
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Calcium Carbide na anglické Wikipedii a Karbid vápenatý na slovenské Wikipedii.
Literatura
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu karbid vápenatý na Wikimedia Commons
