Kaple svatého Václava a svatého Vojtěcha

Západní pohled na kapli

Kaple sv. Václava a Vojtěcha se nachází v Ostrově u Stříbra v okrese Tachov. Realizace novostavby spadá do druhé čtvrtiny 18. století, přesný rok realizace není zcela jasný, názory historiků se liší, 1728[1] /1729[3] /1740.[4] Není zcela jasný ani stavebník, s největší pravděpodobností se jedná o Mauruse Fintzgutha, /1729[3] opata benediktinského kláštera v Kladrubech[1] nebo kladrubského opata Josefa Siebera.[4] Kaple byla vysvěcena opatem Fintzguthem, což uvádí plzeňský arciděkan v dopise pražské konzistoři, datovaném 5. listopadu 1729.[5] Vzhledem k tomu, že opat Fintzguth zemřel 4. února 1729, má se za to, že svěcení proběhlo nejspíše v roce 1728, patrně na svátek patrona kaple. Informace o stavbě nepodal ani kladrubský archiv, ve fragmentech zničeného kladrubského archivu nejsou o ostrovské kapli žádné zprávy. Západní věž kaple se vstupní předsíňkou byla přistavěna až v polovině 19. století.[1] Santini působil ve službách kladrubského kláštera až do své smrti v roce 1723. Projekt kaple sv. Vojtěcha v Ostrově u Stříbra vytvořil zřejmě v posledních létech života. Realizován byl snad až po architektově smrti, avšak nepochybně beze změn.[1]

Stavba kompozičního typu „paprsčité centrály“[6] je tvořena vlastní střední lodí na šestiúhlém půdorysu a třemi apsidovými prostory na shodných segmentových křivkách. Půdorysné rozvržení stavby je konstruováno geometrickými postupy charakteristickými pro Santiniho. Do sítě soustředných kružnic, jejichž poloměry jsou v jednoduchých poměrových vztazích, jsou vepisovány rovnostranné trojúhelníky, pootočené o 60°. Další, doplňující síť menších kružnic určuje střídavě průběh vnější a vnitřní líce obvodového zdiva. Výsledný, radiálně rozvinutý půdorysný obrazec má až ornamentální povahu, příznačnou i pro další Santiniho centrály.[1] Vnější objem stavby je formován nad trojúhelníkem se seříznutými vrcholy, trojboká centrála je na hranách mocně zkosená. Nárožní pilastry, urostřed zbývajících volných boků rizality s trojhranými štíty. V rizalitech jsou polokruhová okna. Menší niky jsou také na bocích kaple pod okny. Na kupoli byly namalovány nástropní fresky, které jsou dnes nově zrekonstruovány.[4] Ve středech stran vystupují mělké rizality s konkávními náběhy. Tvarosloví exteriéru i interiéru je minimalizováno a lineariziváno, zcela v duchu pozdního Santiniho díla. Pro tohoto architekta jsou příznačné i strmé a hustě skládané, lineárně působící profily říms.[1] Pozdější hranolovitá jednopatrová věž s cibulí je z počátku 19. století a je umístěna uprostřed západního bloku. Ve věži je předsíň, sklenutá plackou (kruchta nad ní je podobně komponovaná). Vnitřek věže je členěn na třech stranách v ose zkosených nároží širokými oltářními nikami a sklenut kupolí s lucernou.[4]

Hlavní oltář je vytvořen technikou al fresco na ploše východní niky. Malba představuje sv. Václava a sv. Vojtěcha, oba nesoucí obraz Piety. V dolní části je umístěna predella s karyatidami andělů a draperiemi z doby kolem roku 1740. Kazatelna kaple je raně barokní, hranolovitá s nárožními sloupky a boltcovou ornamentikou.[4]

Vchodový portál

Kaple byla od června 2009 do srpna 2010 rekonstruována. Této stavbě byla udělena v roce 2011 cena poroty za výrazný počin municipality při obnově historické stavby v rámci projektu Stavba roku Plzeňského kraje 2010 v sekci rekonstrukce budov.[7] Přihlašovatel a investor opravy byl obec Kostelec a projektant Ing. arch. Jitka Pohořalá – Památkový ateliér, zhotovitel STAFIKO stav s. r. o. Cena poroty byla udělena za výrazný počin municipality při obnově historické stavby.

Odborná porota opravu ohodnotila takto: „Nominaci na titul Stavba roku Plzeňského kraje 2010 získává za zdařilou obnovu stavební části kostela, fasády i interiéru, včetně položení nové krytiny na kapli i věž. Rekonstrukce je provedena velmi čistě, nehraje si na žádnou okázalost a na návsi zazářila svébytná estetická výpověď o nejhlubších kvalitách a potenci architektonické skutečnosti. Je to důkaz, že architektura může i vychovávat a navíc se kapli vrátila i její náboženská náplň.“[8] Byl uplatněn typický půdorys sférického trojúhelníku s unikátním zastřešením položením krytiny přímo na klenbu kaple. Interiér zdobí barokní fresky a památkově chráněný původní oltář. Komplexní oprava se týkala stavební části i restaurování výzdoby.[8]