Kaple svaté Máří Magdaleny (Chelčice)

Kaple je situována východně od obce Chelčice na prameni, který vede ZV směrem od pole při obci Chelčice, severně od obce Libějovic, v lokalitě zvané "Na Lázni". Asi 300 metrů od kaple směrem jihovýchodním vede silnice od Libějovic a při ní je bývalý zemědělský dvůr čp. 43, zvaný Na Lázni. Kolem kaple vede z Vodňan k poutní kapli v Lomci značená modrá turistická cesta, nazývaná Stezka Julia Zeyera, cyklotrasa č. 1099 a navazuje na ni Libějovická alej, vysazená v letech 1770-1772.

Pramen vyvěrající na poli východně od obce Chelčice jako studánka podle legendy v 50. letech 17. století uzdravil z nevyléčitelné nemoci chromou manželku majitele libějovického panství a v letech 1656-1661 hejtmana R. T. Bauera. Opakované koupele ve vodě přičítala zázračné moci Panny Marie, ke které se modlila. Z vděčnosti zavěsila na strom tabulku s vyobrazením Panny Marie a s popisem zázraku. Pověst o zázračné moci vody přivedla k prameni další nemocné, kteří vydávali svědectví o svém uzdravení.

Raně barokní centrální kapli dal v letech 1660-63 postavit u léčivého pramene generál Karel Albert hrabě Buquoy (1607-1667) na své náklady. Zvolil zasvěcení na památku své matky Marie Magdalény Buquoyové (1573 Milán-1654 Nové Hrady), lombardské hraběnky de Biglia, a po její matce z rodu Viscontiů.[1] Papežská konzistoř kapli uznala za římskokatolickou svatyni a udělila jí roku 1673 papežskou licenci pro konání bohoslužeb. Kaple během druhé světové války zpustla a její devastaci zastavila teprve dílčí oprava z roku 1974. Kompletní obnova pláště následovala po roce 2000. Interiér na svou rekonstrukci ještě čeká. Jihovýchodně od kaple je v zalesněném terénu bývalý hospodářský dvůr čp. 43, který byl roku 1768 upraven na lázně;[2] ty byly v provozu do 30. let 20. století, poté zpustly a ohradní zeď byla pobořena. V současné době zde byl obnoven provoz zahradní (lesní) hospody, stojí jen hrubě omítnutá vstupní brána bez vrat a v roce 2021 probíhají uvnitř dvora stavební práce.

Kaple byla postavena na půdorysu nepravidelného šestiúhelníka, se šestibokou střechou, šestibokou jehlancovou věží konkávně projmutou a završenou nástavbou lucerny s cibulovitou bání. Ve stěnách má pouze dvě okno a polokruhovým záklenkem v kamenném ostění, kryté okenicí. Na opačné straně je vchod s pravoúhlým kamenným ostěním a dveřmi pobitými železnými pláty. Osvětlení zajišťují tři obdélná okénka v lucerně. Střecha má prejzovou keramickou krytinu. Omítky zdiva jsou žluto-bílé. Architekt stavby není znám, podle jejího rustikálního charakteru šlo o dílo venkovského stavitele. V interiéru se údajně dochoval obraz Panny Marie.[3] Historická podoba interiéru zatím nebyla obnovena.