Kaple na hradě Houska

Kaple byla pravděpodobně vystavena v 70. letech 13. století. K její výrazné úpravě došlo v 16. století. Majiteli hradu se stal rod Hrzánů, kteří přestavěli hrad na renesanční zámek. Kaple byla v tomto období rozdělena do dvou pater dřevěným stropem a původní fresky byly přemalovány. Další rekonstrukce proběhla v letech 1823-26. Co se dělo s kaplí až do konce druhé světové války není jisté kromě toho, že v průběhu druhé světové války byla zazděna okna severní strany kaple. Původní fresky byly objeveny až roku 1928, když na hradě probíhala rekonstrukce pod vedením Karla Fialy. Ten však údajně napáchal na kapli spousty škod. (4) Údajně totiž kapli ani nepoznal, jelikož byla její okna stále zazděna a své úpravy přizpůsobil dvoupatrové podobě kaple.[4]

Kaple leží na východní straně severního křídla hradu a je umístěna tak, aby mohla směřovat presbyteriem k východu. Je poněkud udivující, že renesanční portál vložený do původního gotického vchodu do kaple, nebyl více representativní. Je tvořen jednoduchou bosáží s archivoltou s výraznými klenáky. Navíc je podlaha kaple položena o něco níže než nádvoří, a tak při vchodu do kaple se musí sestoupit pár schodů. To je pro křesťanskou stavbu netradiční.

Kaple má pětiboký závěr zaklenutý šesti paprsky žebrové klenby a jedno čtvercové pole s křížovou klenbou. Z klenebního systému kaple se také příliš mnoho nedochovalo. Původní vejcovitá žebra byla odebrána a z celého systému zbyly jen dvě talířovité patky s dodnes výrazným středním výžlabkem. Jedna je na rozhraní závěru a čtvercového pole, druhá na severu mezi podélnou a severovýchodní šikmou stěnou závěru. Patky leží na cca 60 cm vysokých pětibokých soklících. Dále zbyly části torza, které však končí v úrovni dřevěného přepatrování ze 16. století. Klenba je vysoká necelých 11 metrů.

Stěny závěru a severní stěnu kaple člení sedile, která byla původně tvořena dvojicemi sdružených lichých arkádek. Ty se plně nedochovaly a následná výše zmíněná rekonstrukce K. Fialy je v podstatě zničila.

Sedile vrcholí dole rozevřenými trojlisty s ostrým nosem u vrcholu. Ty jsou podepřeny konzolkami, které dělí sedilii na dva úseky. spodní o něco hlubší než horní. Hrany sedilií jsou prostě okoseny a končí dole nad sedačkami šikmými ploškami tvaru rovnoramenného trojúhelníka. Nejlépe je zachována sedile ve východní části.

Sedile v jižní části kaple hradu

V severozápadním rohu kaple je válcové schodiště, které ústilo na kaplovou tribunu, která se však také nezachovala po renesanční přestavbě.

Půdorys kaple a zelené komnaty hradu Houska

Zajímavý prvek je po jihovýchodní straně nad závěrem kaple. Vystupuje zde hmota válcovitého schodiště, jež bylo vloženo mezi závěr kaple a přesahující severní bok východního křídla. Okna kaple nejsou zřejmě původní, nejspíš byla obnovena v období mezi světovými válkami. Západní dokonce není na svém původním místě. Jsou zde celkem 4 lomená okna, táhnoucí se od východní stran závěru po severní stěně, s hlubokými mírně ven se rozevírajícími špaletami. V jejich vnitřním konci je vložen oblý profil, který stoupá až k vrcholu okna. U všech oken chybí původní střední dělicí sloupek. Ten navazoval na pětilist se zaoblenými laloky, vložený do vrcholu okna.[2]