Kaple Zjevení Páně (Smiřice)

Kaple Zjevení Páně (též kaple Tří králů) je kaple ve Smiřicích. Od roku 1995 je národní kulturní památkou, titulní obraz hlavního oltáře Klanění tří králů je od roku 2006 rovněž národní kulturní památkou v rámci souboru barokních oltářních obrazů Karla Škréty a Petra Brandla.

Kaple Zjevení Páně
Kaple Zjevení Páně
Místo
StátČesko Česko
Souřadnice50°17′58,72″ s. š., 15°52′13,32″ v. d.
Architektonický popis
Stavební slohbarokní architektura
Další informace
Kód památky37439/6-700 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Smiřice)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Smiřickým pánům bylo vyčítáno, že okolo Smiřic je mnoho nevěřících, což dokazovala i nepřítomnost hřbitova. Základní kámen kaple byl položen roku 1699. Stavebník kaple, hrabě Jan Josef ze Šternberka (1671–1700), zvolil patrocinium Zjevení Páně či Klanění tří králů. Stavba však byla roku 1700 přerušena tragickou smrtí tehdejších majitelů panství, mladého šlechtického páru Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberku, kteří utonuli v řece Inn v Bavorsku. Na smiřickém panství tak osiřela jejich tehdy roční dcera Marie Terezie Violanta. Zásluhou jejího poručníka, dědečka Václava Vojtěcha ze Šternberka, bylo ve stavbě kostela téměř po roce opět pokračováno. Roku 1711 se v kostele už křtilo.

Autorství projektu a stavba kaple jsou přisuzovány Kryštofu Dientzenhoferovi,[1][2][3][4] starší literatura mylně spekulovala o možném autorství Jana Blažeje Santiniho.[5]

Kostel není orientovaný, směřuje oltářem na sever. Ke kostelu přiléhá čtyřboká věž vysoká 49 metrů. Byla dostavěna v roce 1705, na vrcholku je ozdobena osmicípou hvězdou, symbolem Šternberků. Ve věži je zavěšen zvon Egidius (sv. Jiljí) o hmotnosti 1400 kg, který byl ulit kutnohorským zvonařem Jakubem Ptáčkem v roce 1519. Vedle kostela je umístěno sousoší sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1730, které původně stálo v prostoru před zámkem. Vysochal ho pravděpodobně některý z žáků Matyáše Brauna.

Interiér má jednotnou vrcholně barokní výzdobu. Autorem většiny maleb je Petr Brandl. Na hlavním oltáři je jedna z jeho nejvýznamnějších olejomaleb, Klanění tří králů. Většina soch není z kamene, pouze ze dřeva štafírovaného štukem a iluzivní malbou. Mramorování sloupů na štukovém podkladu tvoří leštěná polychromie. Ve výzdobě se častokrát se objevuje motiv osmicípé hvězdy, heraldický symbol rodu Šternberků.

O této stavbě se dozvěděl i papež a pozval Marii Terezii Violantu do Říma. Svoji spokojenost vyjádřil darem – obrazem madony na dřevěné desce. Marie Violanta nechala v Benátkách obraz vyzdobit perlami, zlatem a českými granáty. Smiřická madona byla přes 200 let vystavena nad oltářem, poté zrestaurována a uložena do depositáře. Přežila obě světové války a dnes lze v kapli vidět pouze repliku.

V roce 1971 byla kaple odsvěcena a mezi lety 1975 a 2004 několikrát restaurována. Houslista Jaroslav Svěcený si kapli oblíbil[zdroj?!] pro její ozvěnu a každoročně se zde konají Smiřické svátky hudby. Občas se koná i jiný koncert, pořádají se svatby.

Odkazy

Reference
  1. Mojmír Horyna, J. B. Santini-Aichel – Život a dílo. Praha 1998, s. 436
  2. Mojmír Horyna, Jaroslav Kučera, Dientzenhoferové, Praha 1998, s. 63.
  3. Petr Macek, Richard Biegel, Jakub Bachtík (edd.), Barokní architektura v Čechách, Praha 2015, s. 251-255.
  4. Milada Vilímková, Stavitelé paláců a chrámů, Praha 1986, s. 78.
  5. Jaromír Neumann, Český barok. Praha 1974, s. 156–157.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.