Kaple Jména Panny Marie (Mladotice)

půdorys kaple

Projekt kaple Jména Panny Marie je důkazem Santiniho geniální virtuozity, založené na geometrické spekulaci a variacemi na motiv hvězdy. Jedná se o centrální stavbu na půdorysu šestiúhelníku. Geometrické schéma půdorysu je vytvořeno z navzájem se protínajícími kružnicemi. Výsledkem toho je šestiúhelník s konkávně prohnutými stranami a s protaženými cípy nároží. Dojem hvězdy vytváří v exteriéru právě až manýristické napětí mezi pevným protaženým nárožím a propadajícími se plochami stěn. Okna mají profilovaná ostění se svazkovým klenákem nad každým z nich. Nároží je bosované a spolu s ostěním oken a hlavní římsou je cihlově červené. Plochy stěn jsou potom žluté. Hlavní portál je zdoben velkým kamenným znakem plaského opata Evžena Tyttla.

Kaple je zastřešena takzvanou vlašskou kupolí. I ona svou skladbou ploch s akcentovanými liniemi vyvolává, v kombinaci s lucernou, představu hvězdy. Nárožní pilíře lucerny jsou, stejně jako okraje střechy, výrazně zašpičatělé a tvoří jakousi kostru, která je vyplněna skleněnou plochou. Nejdůležitější je zde motiv vytočení lucerny od hlavního půdorysu o polovinu určujícího úhlového intervalu. Tím je pak tvořen dojem hvězdy nejvýrazněji.

kartuš se znakem plaského kláštera

V interiéru je motiv hvězdy v půdorysu vidět hned dvakrát, vždy jako výsledek konstrukční úvahy. Nejprve v zaklenutí, kdy je báň protnuta šesti výsečemi, které ve finále tvoří dojem hvězdy stejně jako mělká kopule lucerny. V obou případech je efekt tvaru podpořen chytrou manipulací se světlem. V lodi je světlo dovnitř pouštěno velkými obdélnými okny, která jsou umístěna v každé hlavní ose konvexně prohnuté plochy stěny. Tím jak jsou okna umístěna vysoko, kumuluje světlo nad hlavami diváků a vytváří tak souvisle prozářenou atmosféru, skrze niž vnímáme hvězdy kleneb. V malé lucerně je řešení světla odlišné. Její plášť je téměř celý tvořen ze skla a členěn jen subtilními pilířky. Díky tomu je tento prostor až přezářen a vzhledem k tomu, že z pohledu zespoda nejsou téměř vidět, tvoří to v nás iracionální dojem zářící hvězdy, vznášející se v prostoru nad námi. Obě tyto hvězdy opět vykazují ono vytočení lucerny vůči půdorysu lodi, jaké se projevuje už v exteriéru a tak vytvářejí dojem dvanácticípé Mariánské hvězdy. Interiér je v rozích členěn sdruženými pilíři s jónskými hlavicemi. Každý pilastr je pak zdoben pozlacenou šesticípou hvězdou. I hlavní oltář souzní s celou ikonografickou koncepcí kaple. Sestává z drobného bohatě vyřezávaného ciboriového oltáře, nad nímž visí obraz Panny Marie, jíž kladou andělé na hlavu velkou korunu – jako královně nebes. Obraz je umístěn v rámu opět ve tvaru šesticípé hvězdy. Právě za tímto obrazem byla nalezena zakládací listina. Ve které je zmínka, že polopostavu Panny Marie na půlměsíci s paprsčitou svatozáří snad zhotovil malíř Petr Brandl, který opravdu pro opata párkrát pracoval. Tato malba je však i po restaurátorském zákroku tak zasažena pozdějšími přemalbami, že toto autorství bohužel nelze po formálně-stylistické analýze potvrdit. Klenbu kaple mezi cípy hvězdy zdobí šestice medailonů zachycující výjevy setkání cisterciáckých světců s Pannou Marií, vylíčených v jejich životopisech. Tyto práce provedl rakouský malíř Jakub Pink. Byla to jeho první práce pro plaské opatství a zřejmě se velice osvědčil, protože se posléze stal dvorním malířem opata Tyttla. Rámy medailonů zdobí heraldické motivy plaského kláštera, jsou jimi hvězda, lilie a růže, které jsou zároveň atributy Panny Marie. Na klenbě lucerny se pak vznáší holubice, jako symbol Ducha Svatého. Z mobiliáře se dochovala dvě skříňová klekátka s kováním a vyřezávaná kazatelna, na jejímž vrcholu stávala socha svatého Bernarda. Celá kaple je vymalovaná v oblíbených Santiniho barvách, ve světle zelené a růžové.

Urbanistické umístění kaple jen podtrhovalo její význam. Jako hvězda se kaple Jména Panny Marie snesla do údolí na pokraj velikého rybníka, ve kterém se i jako hvězda zrcadlila. Zároveň zářila nad doškovými střechami jako nad Betlémem. Nedaleko ní stál poplužní dvůr, v němž stála nezbytná hospoda a také kamenná rychta, asi pozůstatek z tvrze, z níž zbylo ve zdivu střílnové okénko a gotický portálek.

Baldachýn se zvonem

Hlavním ikonografickým významem hvězdy je Panna Marie. Ta je zde zjevena jako hvězda v záplavě světla a zpřítomněna jako nadvláda božského nad hmotou a temnotou, jako zpřítomnění Světla na zemi. Panna Marie je i Matkou Boží a je tedy celým svým životem nejdůležitější spojnicí mezi nebem a zemí v celých dějinách. Udržuje celistvost Kosmu, kterému vládne Boží Řád a Vůle. Tato až ontologická oslava Panny Marie je čitelná i celé z dispozice centrální kaple, dominance vertikality, v jejím formování a spojení obrazce hvězdy a zpřítomnění světla v estetickém řádu stavby. Nahrazení staré svatyně novou kaplí a novým zasvěcením, je zde tedy aktem znovu založením ve velice podstatném smyslu jako zjevení řádu stvořeného světa a posílením a prohloubením tradiční posvátné struktury místa.

Šesticípá hvězda má ovšem i jinou symboliku. Šestka je kosmické číslo – může symbolizovat šest dní ve kterých byl stvořen svět. Je ale také dávným symbolem rovnováhy, stromu života, magickým hexagramem, který je považován za symbol spojení ducha a hmoty. Hvězda je symbolem zrození, zářila nad chlévem, kde se narodil Ježíš Kristus a donedávna se psávala k datu narození.

Počet 12 hvězd na hlavicích pilířů interiéru kaple také může odkazovat na 12 mnichů, kteří podle řeholní tradice zakládali nový klášter. Také je zřejmě též upomínkou na 12. rok objednavatele Evžena Tyttla na opatském křesle. Dále byly hvězdami v řádovém pojetí znázorňovány cisterciácké kláštery a jejich mniši jako synové světla. Toto je vidět i na obraze opata Tyttla jako generálního vikáře, kde jsou kláštery české provenience vyznačeny jako hvězdy. Šesticípou hvězdu také najdeme v samotném plaském znaku. V Mariánské Týnici jsou věže místo klasickým křížem zakončené šesticípou hvězdou, stejně tak na hrotici v Mladoticích. Dvanáct hvězd má také Panna Marie na svatozáři. V této kapli jsou vyjádřeny všechny náboženské i duchovní mariánské symboly.

Při restaurování kaple v letech 2008-2009 byla za rámem obrazů na hlavním oltáři nalezena listina, díky níž známe podrobnosti o výstavbě kaple a víme, kdo se na ní podílel. Vedle objednavatele opata Evžena Tyttla a architekta Santiniho, který kapli „vymyslel a nakreslil“, jsou zde zaznamenáni i další nadějní, mnohdy zrovna začínající umělci. Jedná se o zedníka, dva malíře a štafíra. Stavbu prováděl podle Santiniho návrhu kaznějovský poddaný Matyáš Kučera, zedník a polír, kterého Tyttl naučil „umění architektury“. Autorem freskové výzdoby stropu kaple byl Jakub Antonín Pink, rakouský malíř z panství cisterciáckého kláštera Zwettl. Augustin Übereil, byl štafíř a pozlacovač pocházející z braniborského Sommerfeldu. Autorem samotného obrazu Panny Marie by podle listiny byl sám Petr Brandl, což je z hlediska formálně-stylové analýzy naprosto nepravděpodobné. Toto dilema není doposud hlouběji prozkoumáno a čeká na své podrobné probádání.

Opat Tyttl si mladotickou kapli zřejmě oblíbil – jen do konce roku 1710 ji navštívil ještě patnáctkrát. V následujících letech kapli navštěvoval méně, přesto stále pravidelně. Poslední jeho zápis v pamětní knize je z podzimu 1736, kdy mu bylo již 70 let.

V kapli se konaly několikrát měsíčně bohoslužby až do zrušení kláštera v roce 1785.

• ROŽMBERSKÝ, Petr. Dvory plaských cisterciáků. Plzeň: Nakladatelství P. Mikota, 1999. ISBN 80-902692-1-4.
• HORYNA, Mojmír. Jan Blažej Santini-Aichel. Praha: Karolinum, 1998. 487 s. ISBN 80-7184-664-3.
• HORYNA, Mojmír. Studie stavby v Mladoticích, Mariánské Týnici a Plasech a jeho koncept ideální architektury. In: FÁK, Jiří. 850 let plaského kláštera 1145–1995. Mariánská Týnice: Muzeum a galerie severního Plzeňska, 1995. S. 74–86.
• BUKAČOVÁ, Irena. Kaple s hvězdou, Kaple Jména Panny Marie v Mladoticích. Mariánská Týnice: Nadační fond Mariánská Týnice, 2010. ISBN 978-80-87185-12-4.
• ROYT, Jan. Die Marienkapelle in Mladotice Bei Plasy. Umění. Časopis Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky. 1996, roč. 44, čís. 2, s. 184–197. (německy)

• Křesťanská sakrální architektura
• Mariánská Týnice
• Klášter Plasy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple Jména Panny Marie na Wikimedia Commons