Kapitalismus dohledu

Shoshana Zuboffová v roce 2014 v eseji „A Digital Declaration: Big Data as Surveillance Capitalism" označila data získána za pomoci sledování jako „sledovací aktiva“ (surveillance assets). Ta na sebe následně přitahují významný kapitál a investice, označené jako „sledovací kapitál“ (surveillance capital). Na základě toho charakterizovala kapitalismus dohledu jako „radikálně extraktivní variantu informačního kapitalismu“.[3]

Za průkopníka kapitalismu dohledu označila Google. Přirovnala jej k firmám Ford a General Motors, které ve 20. století zavedly ve větším měřítku masovou produkci a administrativu řízenou profesionálním managementem (managerial capitalism).[2]

Tuto novou formu informačního kapitalismu kritizuje, neboť se snaží předpovídat a modifikovat lidské chování za účelem generovaní zisku a zajištění dominantního postavení na trhu.[4] Nedostatek regulace v tomto odvětví pak korporacím umožňuje svobodně rozhodovat, jaká data sbírat, jakým způsobem je sbírat a jak taková data pak následně použít.[4]

S. Zuboffová dále upozorňuje, že takové praktiky sbírání dat už nejsou výsadou velkých internetových společností,[4] ale jsou integrální součástí i nových internetových startupů.

Kapitalismus dohledu zasahuje hlavně do reklamní inzerce na webových stránkách nebo sociálních sítích. Společnosti poskytující reklamní místa potřebují uživatele na svých stránkách nebo aplikacích udržet co nejdéle. A k tomu využívají znalosti lidské psychologie. IT společnosti, které se specializují na sběr uživatelských dat, sbírají data o uživatelích a přiřazují je k určitým skupinám. Dokážou také účinně předvídat chování uživatele.[5] Reklama se tak stává účinnější, pokud je zaměřena na lidi, kteří na ni s větší pravděpodobností zareagují.

Sbírání osobních dat stojí proti principům ochrany soukromí, neboť chybí kontrola nad transparentností sběru dat, typem dat a jejich dalším použitím nebo předáním dál.[5]

IT společnosti, které data sbírají, je často využívají k předpovídání a manipulování chování uživatele, což vede v těchto firmách[5] k nepřiměřenému zisku.

Náš současný ekonomický systém je zaměřený na nekonečný ekonomický růst. Proto může reklama, získaná za pomoci osobních dat a cílená přímo na zákazníka, uměle zvyšovat jeho uměle vytvořené potřeby a tím mít negativní dopad na udržitelnost vývoje.[5]