Kakost bahenní

Vyskytuje především ve Střední a Východní Evropě, na území sahající od východu Francie až po řeku Volhu na východě. Jeho hlavní areál rozšíření okrajově zasahuje i na sever Balkánu a Itálie a na jih Skandinávie. Izolované arely se nacházejí v Malé Asii a v oblastech okolo Kavkazu.

V České republice je nerovnoměrně rozšířen na většině území, méně se ale vyskytuje ve vyšších polohách (nad 600 m n. m.) a v teplých oblastech jižní Moravy a středních Čech.

Rostlina obvykle roste na vlhkých, podmáčených loukách a bahnitých březích vodních toků a nádrží, ve světlých lužních lesích i vlhkých příkopech. Vyhledává světlá až polostinná stanoviště s trvale vysokou hladinou spodní vody, upřednostňuje hlinité či písčité půdy které jsou humózní a dobře zásobené minerály. Je to konkurenčně schopná rostlina spolehlivě rostoucí i v zapojeném porostu.

Vytrvalá bylina, kvetoucí fialově až růžově, která vyrůstá z tlustého, šikmo nebo vodorovně položeného oddenku. Vystoupavé až přímé lodyhy, vysoké 40 až 80 cm, jsou vidličnatě větvené, mají dlouhé internodia, ztlustlé uzliny a porůstají štětinatými chlupy. Přízemní listy v růžici a spodní vstřícné lodyžní listy s dlouhými řapíky mají pěti až sedmidílně dlanitě dělené čepele s obvejčitými a nepravidelně zubatými úkrojky. Horní lodyžní listy mají řapíky zkrácené a jsou jen troj až pětidílné. Všechny listy jsou světlezelené barvy, oboustranně jsou porostlé jednoduchými krátkými chlupy a mají trojúhelníkovité palisty, přízemní růžice je v době květů již uschlá.

Pravidelné, pětičetné, oboupohlavné květy na hustě chlupatých stopkách až 5 cm dlouhých jsou před květem a opět po odkvětu svěšené. Květy vytvářejí dvoukvěté vidlany mající až 15 cm dlouhé stopky a čtyři úzké listence. Světle zelené kališní lístky s bělavým lemem bývají eliptické až vejčitě kopinaté, asi 8 mm dlouhé a jsou zakončené na vrcholu 2 mm dlouhou osinou, v čase zrání plodu se zvětšují. Purpurově fialové korunní lístky jsou obvejčité, na vrcholu okrouhlé, asi 20 mm dlouhé. Kališní i korunní lístky mívají pět až sedm výrazných tmavších žilek. Deset tyčinek s fialovými prašníky vyrůstá ve dvou kruzích, pětidílný semeník je zakončen čnělkou s rozvětvenou bliznou.

Rostlina vykvétá od června do srpna, opylována je hmyzem slétajícím se za nektarem vylučovaným medovými žlázkami u spodu vnitřních tyčinek. Zobanité plody se po dozrání semen rozpadnou na pět jednosemenných dílků a semena jsou rozmetána do okolí. Ploidie tohoto hemikryptofytu je 2n = 28.

Kakost bahenní je někdy zaměňován s kakostem lesním nebo kakostem lučním. Od těchto dvou druhů se morfologicky odlišuje hlavně tím, že jeho rostliny nejsou porostlé žláznatými chlupy a v době kvetení již nemají listové růžice a hlavně chudým, dvoukvětým květenstvím.

Tento druh kakostu je rostlinou bez zřejmého ekonomického významu. Protože většinou roste na místech která nejsou hospodářsky využívána, není považován ani za plevel.[1][2][3]

• 
  Květ
• 
  Listy
• 
  Zrající plod

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kakost bahenní na Wikimedia Commons
• Taxon Geranium palustre ve Wikidruzích
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření kakostu bahenního v ČR