Kahlovice

Kahlovice je vesnice, místní část města Miličín, správní obvod obce s rozšířenou působností Votice, okres Benešov, Středočeský kraj. Kahlovice leží v katastrálním území Petrovice u Miličína, součástí vesnice je i samota Kahlovická Lhota. Nadmořská výška středu zastavěného území je 540 metrů.

Kahlovice
Lokalita
Charaktervesnice
ObecMiličín
OkresBenešov
KrajStředočeský kraj
Zeměpisné souřadnice49°33′51″ s. š., 14°43′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel24 (2011)[1]
Katastrální územíPetrovice u Miličína
PSČ257 86
Počet domů7 (2011)[1]
Kahlovice
Další údaje
Kód části obce119814
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1381[2] (Kahlowicz). K roku 1654 byly Kahlovice součástí statku Miličín Františka hraběte z Pettinku, poddaní z Kahlovic patřily miličínskému záduší v Bechyňském kraji. Kahlovická Lhota 1.díl (tj. jeden pustý selský grunt) byl součástí panství Nemyšl Františka Vilíma z Talmberka (císařský rada a komorník, přísedící komorního soudu a hejtman Kouřimského kraje, dále vlastnil panství Vlašim a Rataje). Kahlovická Lhota 2. díl (tj. jeden užívaný selský grunt) pak byl součástí statku Německé Záhoří Viléma Václava z Talmberka (císařský rada, soudce zemského a přísedící komorního soudu a hejtman kraje Vltavského byl dále majitelem panství Smilkov, Suchomasty a Prčice). Celé Kahlovice byly k roku 1757 součástí panství Mladá Vožice Františka Josefa hraběte Khuenburga, k roku 1848 pak stejného panství Karla hraběte z Khuenburga.

V letech 1850–1869 šlo pod názvem Kalovice o osadu obce Záhoří, v letech 1869–1900 byly osadou obce Lažany a v letech 1910–1930 naopak osadou obce Německé Záhoří. Vždy v tomto období však patřily do soudního okresu Mladá Vožice a okresního hejtmanství Tábor. Počátkem roku 1948 byly Kahlovice opět osadou obce Německé Záhoří, v roce 1950 však již osadou obce Záhoří u Miličína v okrese Votice. V letech 1961–1979 pak osadou obce Petrovice v okrese Benešov a od 1. ledna 1980 se spolu s Petrovicemi staly součástí Miličína.

Vývoj počtu obyvatel a domů

K roku 1654 se udává 6 selských gruntů, z toho 2 v Kahlovické Lhotě; jeden grunt v Kahlovicích a jeden v Kahlovické Lhotě byly pusté. V roce 1757 je zde známo 6 hospodářů, z toho 1 v Kahlovické Lhotě.

RokObyvatelDomů
18434410
18697210
18905310
1910479
1930[pozn. 1]539
196134 ?
19911510[pozn. 2]
2001249[pozn. 3]
  1. Z toho Kahlovická Lhota 8 obyvatel a 2 domy.
  2. Z toho 7 domů trvale obydleno a 3 rekreační chalupy.
  3. Z toho 7 domů trvale obydleno a 1 k rekreaci.

Vybavenost

Vesnice byla dříve farnou v Nové Vsi, poštou k roku 1893 k Mladým Vožicím a poté k Miličínu. Základní škola byla dříve v Petrovicích (1.–5. ročník) a v Miličínu (6.–9. ročník). V současnosti však již spadá se vším, včetně zdravotnictví, ale kromě fary, k Miličínu. Nejbližší prodejna smíšeného zboží, pohostinství a autobusová zastávka jsou v Petrovicích.

Další fotografie
  • Malá náves
  • Cihlová zvonice u rybníka
  • Vesnice od jihu

Odkazy

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 74.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.