Kadima-Coran

Leží v nadmořské výšce 51 metrů, cca 26 kilometrů severoseverovýchodně od centra Tel Avivu a cca 8 kilometrů jihovýchodně od města Netanja, v Izraelské pobřežní planině.

Město je součástí hustě zalidněného sídelního pásu, který volně navazuje na metropolitní oblast Tel Avivu (Guš Dan). Okolí Kadima-Coran je prostoupeno rozsáhlými okrsky nezastavěné krajiny s intenzivním zemědělstvím. Osídlení v tomto regionu je v naprosté většině židovské. Město je napojeno na lokální silnice číslo 562 a 553. Západně od obce probíhá severojižní dopravní tah dálnice číslo 4.

Kadima-Coran vznikla v roce 2003 připojením menší osady Coran k starší a lidnatější obci Kadima.

Kadima byla založena roku 1933[3] na pozemcích, které pro židovské osadníky získal od arabských vlastníků z nedaleké vesnice Kalansuva sionistický aktivista Jehošu'a Chankin. V říjnu 1932 zveřejnil Chankin provedení majetkového převodu. Jednotliví uchazeči o půdu si pak rozdělili pozemky o ploše 25-30 dunamů. Celkem tu bylo prodáno 190 parcel. Při dokončení pozemkových transakcí prý Chankin říkal: „Pokročili jsme opět kupředu“ (צעדנו עוד צעד אחד קדימה). Podle toho získala nová osada své jméno. Prvními obyvateli byli židovští imigranti z Německa. V roce 1935 tu žilo už 106 lidí (35 rodin), kteří se zabývali zejména pěstováním citrusů. Rozvoj obce se zastavil po roce 1936 kvůli propuknutí arabského povstání. V roce 1945 byla Kadima napojena silnicí na dopravní síť.[4]

Šlo o soukromě hospodařící zemědělskou vesnici (mošava). K roku 1949 dosahovala plocha obce 4338 dunamů (4,338 kilometrů čtverečních).[5] Po roce 1948 přišla vlna přistěhovalců z Iráku a Jemenu, později pak i ze severní Afriky. Roku 1949 tu byl pro ně založen provizorní tábor (Ma'abara), postupně se proměňující v běžnou obytnou čtvrť, která ovšem až do roku 1958 existovala jako formálně samostatná obec. Mezitím v roce 1950 získala Kadima status místní rady. I přes růst obyvatelstva si obec uchovávala částečně agrární charakter. K roku 1959 zde bylo 1300 dunamů citrusových plantáží, 19 mléčných farem a další menší hospodářství. Severovýchodně od obce vznikl les Ja'ir Kadima (יער קדימה). V 70. letech 20. století prožívalo město ekonomický i demografický úpadek. Situace se začala zlepšovat až po roce 1985, kdy byl zahájen plánovitý projekt obnovy. V roce 1996 začala na jihovýchodní straně města výstavba nové čtvrti ha-Šaron ha-Jarok.[4]

Obec Coran (doslova „Křemík“) byla založena roku 1992 cca 3 kilometry severovýchodně od Kadimy jako plánovitě budované rezidenční sídlo pojmenované podle nedaleké lokality Tel Coran (תל צורן). Slavnostní položení základního kamene se odehrálo 14. října 1992. Šlo o součást projektu Jišuvej ha-Kochavim, který spočíval z výstavby několika podobných měst podél pomezí vlastního Izraele a Západního břehu Jordánu. Obyvatelé sem přišli roku 1994. Vzhledem k rychlému růstu byl Coran už roku 1998 povýšen na místní radu.[6] V letech 1998-1999 se v obci odehrávaly spory okolo přílivu ultraortodoxních Židů do této jinak sekulární obce, které skončily zrušením zdejší ultraortodoxní školy.[7]

Kadima-Coran je obcí s převážně sekulární populací. V roce 1998 byla ovšem v Coran založena ultraortodoxní židovská škola Nesivos Moše, která se pak po protestech místních obyvatel přestěhovala do Kadimy. K roku 2000 do ní bylo zapsáno 240 dětí z převážně nábožensky založených rodin a jejich vliv na život ve městě rostl.[8] Kadima prodělávala v 70. a 80. letech demografickou stagnaci, kterou v 90. letech 20. století vystřídal rychlý populační růst.

Nově založená obec Coran pak během necelých 10 let své existence přesáhla hranici 5000 obyvatel. Po sloučení obou obcí jde o středně velké sídlo městského typu se setrvalým růstem. K 31. prosinci 2014 zde žilo 19 600 lidí.[2]

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – cca 16 400 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 16 800 osob).[3]