Ecu Kadžima

Seibei Kadžima: Ecu Kadžima alias Ponta

Ponta se narodila v roce 1880 v tokijské čtvrti Šinagawa a dostala jméno Ecu Tanida (谷 田 恵 津 （子）)[2][4]. Následovala svou starší sestru do Okija Tama-no-ie (半 玉), kde se stala učenou gejšou hangjoku pod profesionálním pseudonymem „Ponta“. Pontina kariéra byla velmi úspěšná, stala se hvězdou Šimbaši. Měla mnoho obdivovatelů, mezi nimi básníka Mokičitu Saita, který obdivně popsal eleganci jejího tance ve svých básních a věnoval jí esej Rajón Misudzi-mati (三 筋 町 界 隈 misuji-machi kaiwai).

Předpokládalo se, bude následovat milence okija^[kdo?], ale jeden z jejích pravidelných klientů, Seibei Kadžima, ji koupil v roce 1897, když jí bylo 17 let, a oženil se s ní.[2] Ecu Kadžima se stala často zobrazovanou hrdinkou na jeho fotografiích.

Seibei uzavřel své tokijské fotografické studio a odešel s Ecu do Osaky, kde po nějakou dobu rodina žila z peněz z prodeje fotografií, ale nedařilo se jim z toho vydělávat dost. A tak Seibei znovu otevřel své fotografické studio v Tokiu. Avšak kvůli nedbalé manipulaci se střelným prachem byl fotograf zraněn, přišel o palec, což mu nedovolilo pokračovat ve fotografování, a od té doby si vydělával jako flétnový mistr[5], a Kadžima pracovala jako instruktorka nagauty a japonského tance, za což obdržela přezdívku věrná žena Ponta.[2] Díky své mistrovské dovednosti Kadžima vydělala 500 jenů měsíčně (průměrný plat úředníka v těchto letech činil 150 jenů).[6]

Ecu porodila Seibovi 12 dětí, z nichž dvě zemřely v dětství. Jeden z jejich synů se stal hercem divadla nó. Jejich nejstarší dcera Kuni spolupracovala s režisérem Tsubouchim Shoyem[7] a stala se specialistkou na tanec a anglickou literaturu.

V roce 1924 Seibei Kadžima zemřel přirozenou smrtí. O rok později zemřela Ecu Kadžima na rakovinu jater ve věku 44 let.[8] Kadžima je pohřbena na hřbitově Tama. Saito Mokiči její hrob pravidelně navštěvovala.[9]