Kašpar Vacek

Profesí byl mlynářem v obci Nedošín u Litomyšle.[2] Roku 1862 založil v Nedošíně na podnět profesora Ant. Friče chov pstruhů s umělým vytíráním a líhnutím jiker.[3] Brzy si získal věhlas a stal se vzorem dalších podobných farem ve východních Čechách; článek ve Světozoru z roku 1880 Vacka pochvalně zmiňuje jako „stařešinu v pěstování pstruhů“.[4] Jeho rodinný podnik existuje v Nedošíně dodnes a je nejstarším takovým chovem v Čechách i v Evropě.[5]

V 70. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. V doplňovacích volbách roku 1875 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii venkovských obcí (obvod Litomyšl – Polička).[6] Reprezentoval nově vzniklou mladočeskou stranu (Národní strana svobodomyslná), která odmítala pokračující bojkot zemského sněmu (pasivní rezistence) a která od doplňovacích voleb roku 1874 kandidovala samostatně, proti staročeským kandidátům. V doplňovacích volbách roku 1875 získali mladočeši dva nové mandáty (kromě Vacka přibyl do sněmu ještě Karel Sladkovský).[7] Za týž obvod obhájil mandát i v řádných volbách roku 1878,[8] opět za mladočeskou stranu.[9]