Kšatrija

Úkolem Kšatrijů bylo chránit komunitu, a proto se energie a podnikavost (rajas) považují za základní charakteristiky jejich charakteru, o které stojí za to usilovat. Kšatrija by se měl postavit proti lži, být připraven ochraňovat spravedlivý systém, právo a spravedlnost, blahobyt a prosperitu země, jakož i základní morální řád a orientaci lidí. K jeho úkolům také patřilo pomáhat slabým a potřebným.

V upanišadách jsou Kšatrijové často zapojeni do dialogu. Není neobvyklé, že jsou to oni, kterým se do „úst vkládají" skutečné inovace.

Puruša súkta v knize 10 Rigveda popisuje, jak během oběti vznikly z božského praobra, Puruši, různé kasty. Z úst bráhmana, z paží kšatrija, ze stehen vaišja a z chodidel šúdra.

Dnešní kšatrijové již nejsou tak důležití jako v dřívějších společnostech. V jejich původní profesi, politice, působí velké množství zájmových skupin a od dob islámských říší již v severní Indii nemají politickou moc.  Ve vojenské oblasti se dokázali prosadit zejména sikhové.

Velké skupiny kasty kšatrija jsou zastoupeny hlavně v severní Indii a jako vlastníci půdy ve venkovském prostředí představují mocenský faktor například v Nepálu kasta Chhetri, v severní Indii Rádžpúti a v jižní Indii Nayar.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kshatriya na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kšatrija na Wikimedia Commons