Puruša súkta

Puruša súkta (Rgvéda 10.90) je jediný rgvédský hymnus věnovaný oslavě Puruši, ale termín Puruša se objevuje i v jiných verších.[3] Je chápán jako prvotní existence vymykající se všem lidským představám. V upanišadách je patrně nejvýstižněji pojmenován slůvkem tat (to).[4]

V této strofě je Puruša popisován jako nadpřirozená bytost obrovské velikosti, která je ve všem a za vším, co tvoří tento svět. Ve védské filozofii je to označení pro princip všeho vysvětlující vznik světa z oběti,[5] tedy oběť dévů činí z oběti vesmírný princip, smysl a cíl všeho. Nejvýznačnější představou dévů, odpovídající na otázku: „Na které části se Puruša rozdělil?“ je vyhodnocení částí jeho těla podle jejich působení ve společnosti na čtyři skupiny: bráhmani, rádžové, vaišjové a šúdrové, z jehož pozdější interpretace vznikl hinduistický kastovní systém. Strofa končí slibem, že tato oběť se stala první dharmou, jejíž velkolepostí je možné dosáhnout osvobození ze samsáry (koloběhu života a smrti).

सहस्रशीर्षा पुरुषः सहस्राक्षः सहस्रपात् ।
sahasrašíršá purušah sahasrákšah sahasrapát |
Tisíce hlav má Puruša, tisíce očí a tisíce končetin,
स भूमिं विश्वतो वृत्वात्यतिष्ठद्दशाङ्गुलम् ॥१॥
sa bhúmim višvató vrtvátjátišthad dašángulam ॥1॥
objímá zemi ze všech stran a nelze ho rukou uchopit (či přesahuje vesmír o deset palců).

पुरुष एवेदं सर्वं यद्भूतं यच्च भव्यम् ।
puruša évédam sarvam jadbhútam jačča bhavjam |
Tento Puruša je všechno, co bylo, a co bude;
उतामृतत्वस्येशानो यदन्नेनातिरोहति ॥२॥
utámrtatvasjéšánó jadannénátiróhati ॥2॥
je věčný Išána, který je potravou všech.

एतावानस्य महिमातो ज्यायाँश्च पूरुषः ।
étávánasja máhimátó džjájánšča purušah ।
Všechno, co je vidět a za vším, co vidět není, je tento velký Puruša;
पादोऽस्य विश्वा भूतानि त्रिपादस्यामृतं दिवि ॥३॥
pádósja višvá bhutáni tripádasjámrtam divi ॥3॥
jeho jedna část je tento svět, ostatní tři části jsou božské a věčné.

त्रिपादूर्ध्व उदैत्पुरुषः पादोऽस्येहाभवत्पुनः ।
tripádurdhva udaitpurušah pádó'sjéhábhavatpunah ।
Tři části Puruši jsou nezjevené, jenom jeho jedna část se v tomto světě stále zjevuje;
ततो विष्वङ्व्यक्रामत्साशनानशने अभि ॥४॥
tató višvanvjakrámatsášanánašané abhi ॥4॥
z této části vzniklo vše živé a neživé, všechno toto vzniklo z této části.

तस्माद्विराळजायत विराजो अधि पूरुषः ।
tasmádvirálažájata virádžó adhipúrušah ।
Tento velký Puruša se stal stvořitelem tohoto vesmíru
स जातो अत्यरिच्यत पश्चाद्भूमिमथो पुरः ॥५॥
sa džátó atjaričjata paščádbhúmimathó purah ॥5॥
a v tomto vesmíru se zrodila Země a On byl v tom všem.

यत्पुरुषेण हविषा देवा यज्ञमतन्वत ।
jatpurušéna havišá dévá jadžňamatanvata ।
V tomto rituálu obětovali dévové Purušu,
वसन्तो अस्यासीदाज्यं ग्रीष्म इध्मः शरद्धविः ॥६॥
vasantó asjásídádžjam gríšma idhmah šaraddhavih ॥6॥
a jeho energie (ádža) se stala ohněm, který se dále šířil.

तं यज्ञं बर्हिषि प्रौक्षन्पुरुषं जातमग्रतः ।
tam jadžňam barhiši prókšanpurušah džátamagratah ।
Tento obětní rituál prvotního Puruši, pokrytého posvátnou trávou (barhis)
तेन देवा अयजन्त साध्या ऋषयश्च ये ॥७॥
téna dévá ajadžanta sádhjá ršajašča jé ॥7॥
posvětili všichni dévové, sádhjové a ršiové.

तस्माद्यज्ञात्सर्वहुतः सम्भृतं पृषदाज्यम् ।
tasmádjadžňátsarvahutah sambhrtam pršadádžjam ।
V tomto obětním rituálu je zárodek tvořivé energie (pršad ádža),
पशून्ताँश्चक्रे वायव्यानारण्यान्ग्राम्याश्च ये ॥८॥
pašúntánščakré vájavjánáranjángrámjášča jé ॥8॥
ze které vznikl prostor, zvěř, prales a půda.

तस्माद्यज्ञात्सर्वहुत ऋचः सामानि जज्ञिरे ।
tasmádjadžňátsarvahuta rčah sámáni džadžňiré
V tomto obětním rituálu je zárodek rč (Rgvéda), sáman (Sámavéda),
छन्दांसि जज्ञिरे तस्माद्यजुस्तस्मादजायत ॥९॥
čhandánsi džadžňiré tasmát jadžustasmádadžájata ॥9॥
metriky a jadžuh (Jadžurvéda).

तस्मादश्वा अजायन्त ये के चोभयादतः ।
tasmádašvá adžájanta jé ké čobhajádatah ।
V jedinečné oběti tohoto koně je zárodek přežvýkavců,
गावो ह जज्ञिरे तस्मात्तस्माज्जाता अजावयः ॥१०॥
gávó ha džadžňiré tasmáttasmádždžátá adžávajah ॥10॥
krav, koz a ovcí.

यत्पुरुषं व्यदधुः कतिधा व्यकल्पयन् ।
jatpurušam vjadadhuh katidhá vjakalpajan ।
Na jaké části se tento Puruša rozdělil;
मुखं किमस्य कौ बाहू का ऊरू पादा उच्येते ॥११॥
mukham kimasja kau báhú ká úrú pádá učjété ॥11॥
lze pojmenovat jeho ústa, ruce, stehna a nohy?

ब्राह्मणोऽस्य मुखमासीद्बाहू राजन्यः कृतः ।
bráhmanósja mukhamásíd báhú rádžanjah krtah ।
Z jeho úst vznikli bráhmani, z jeho rukou rádžové,
ऊरू तदस्य यद्वैश्यः पद्भ्यां शूद्रो अजायत ॥१२॥
úrú tadasja jadvaišjah padbhjám šúdró adžájata ॥12॥
z jeho stehen vaišjové a z jeho nohou šúdrové.

चन्द्रमा मनसो जातश्चक्षोः सूर्यो अजायत ।
čandramá manasó džátaš čakšóh súrjó adžájata ।
Z jeho mysli se zrodil Čandra (měsíc), z jeho očí Súrja (slunce),
मुखादिन्द्रश्चाग्निश्च प्राणाद्वायुरजायत ॥१३॥
mukhádindraščágnišča pránádvájuradžájata ॥13॥
z jeho úst Indra (vládce blesku) a Agni (oheň) a z jeho dechu Váju (vzduch).

नाभ्या आसीदन्तरिक्षं शीर्ष्णो द्यौः समवर्तत ।
nábhjá ásídantarikšam šíršnó djauh samavartata ।
Z jeho pupku vznikl prostor, z jeho hlavy bylo stvořeno nebe,
पद्भ्यां भूमिर्दिशः श्रोत्रात्तथा लोकाँ अकल्पयन् ॥१४॥
padbhjám bhúmirdišah šrótráttathá lókán akalpajan ॥14॥
z jeho nohou země, z jeho uší světové strany. Toto je smysl a příčina světů.

सप्तास्यासन्परिधयस्त्रिः सप्त समिधः कृताः ।
saptásjásanparidhajas trih sapta samidhah krtáh ।
Tři krát sedm obětí, tedy dvacet jedna ohňů bylo zapáleno
देवा यद्यज्ञं तन्वाना अबध्नन्पुरुषं पशुम् ॥१५॥
dévá jadjadžňam tanváná abadhnanpurušam pašum ॥15॥
v rituálu, ve kterém byl dévy obětován Puruša jako pašu (obětní zvíře).

यज्ञेन यज्ञमयजन्त देवास्तानि धर्माणि प्रथमान्यासन् ।
jadžňéna jadžňamajadžanta dévástáni dharmáni prathamánjásan ।
V obětním rituálu, ve kterém obětovali dévové oběť oběti, se stal první dharmou,
ते ह नाकं महिमानः सचन्त यत्र पूर्वे साध्याः सन्ति देवाः ॥१६॥
té ha nákam mahimánah sačanta jatra púrvé sádhjáh santi déváh ॥16॥
jejíž velkolepostí dosáhnou další velcí sádhjové nebe, kde žijí dévové.