Křivouš

Křivouš[1] (Campsis) je rod rostlin z čeledi trubačovité (Bignoniaceae). Jsou to dřevnaté liány se zpeřenými listy a nápadnými oranžovými, červenými nebo žlutými zvonkovitými květy. Rod zahrnuje jen 2 druhy. Křivouš kořenující pochází ze Severní Ameriky, křivouš velkokvětý z Asie. Křivouše se pěstují v různých kultivarech jako okrasné liány, v České republice je nejčastěji pěstován otužilý křivouš kořenující.

Malba křivouše velkokvětého v chrámu v Nagasaki
Křivouš
Křivouš křížený 'Madame Galen'
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleďtrubačovité (Bignoniaceae)
Rodkřivouš (Campsis)
Lour., 1790
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Křivouše jsou opadavé dřevnaté liány, popínající se pomocí příčepivých vzdušných kořenů. Listy jsou vstřícné, jednoduše lichozpeřené, složené z hrubě pilovitých lístků. Květy jsou velké, pětičetné, v krátkých vrcholových latách nebo ve svazečcích. Kalich je zvonkovitý, nepravidelně pětilaločný. Koruna je červená nebo oranžovočervená, u okrasných kultivarů i žlutá, zvonkovitě nálevkovitá, lehce dvoustranně souměrná, na okraji s rozprostřenými, okrouhlými laloky. Tyčinky jsou 4, zahnuté, nevyčnívající z květů. Semeník obsahuje 2 komůrky a na bázi je obklopený velkým žláznatým terčem. Tobolky jsou podlouhlé, uvnitř s přepážkou, pukající podélně 2 chlopněmi a obsahují mnoho plochých, křídlatých semen.[2][3][4]

Rozšíření

Rod zahrnuje 2 druhy.[5] Křivouš kořenující (Campsis radicans) pochází z východních oblastí Severní Ameriky, zdomácněl však i v některých jiných oblastech světa. Křivouš velkokvětý (Campsis grandiflora) se vyskytuje ve východní a jihovýchodní Číně a v Japonsku.[2][4]

Zástupci

  • křivouš kořenující (Campsis radicans)
  • křivouš křížený (Campsis x tagliabuana)
  • křivouš velkokvětý (Campsis grandiflora)

Význam

Křivouš kořenující je pěstován jako nápadně kvetoucí, vzrůstná okrasná liána. Pěstuje se také ve žluté formě, známé jako 'Flava', a v několika dalších kultivarech. Řidčeji je v České republice pěstován kříženec obou druhů, křivouš křížený, zejména kultivar 'Madame Galen'. V nejteplejších polohách lze pěstovat asijský křivouš velkokvětý, tento druh je však pěstován vzácně a není ani uváděn z žádné české botanické zahrady.[4][6][7]

Pěstování a množení

Křivouše jsou slunomilné dřeviny. Vyhovuje jim jižní nebo západní stanoviště u zdí, plotů nebo na pergole. Půda by měla být hluboká, kyprá, propustná. Roste i v půdách písčitých. Je vhodné do půdy přidat trochu rašeliny. Rostliny kvetou na mladých výhonech, proto je možné je silněji seříznout. Vhodná je zimní přikrývka. Křivouš velkokvětý je choulostivý a v České republice je vhodný jen pro nejteplejší polohy.[6][8] Křivouše se nejsnáze množí kořenovými řízky, které se odebírají před příchodem silnějších mrazů a nechají vyrašit ve skleníku. K množení lze též použít dřevité řízky. Kultivary lze též v lednu roubovat kopulací na kořeny křivouše kořenujícího. Množení výsevem se téměř nepoužívá, rovněž zelené letní řízky jsou problematické.[8][9]

Reference

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)
  2. ZHANG, Zhi-Yun; SANTISUK, Thawatchai. Flora of China: Campsis [online]. Dostupné online. (anglicky)
  3. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. (česky)
  4. SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 6. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0306-1. (česky)
  5. The Plant List [online]. Dostupné online. (anglicky)
  6. HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 1. Praha: SZN, 1978. 07-082-78. (česky)
  7. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online. (česky)
  8. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6. (česky)
  9. KAWOLLEK, Wolfgang; KAWOLLEK, Marco. Množení rostlin. Praha: Knižní klub, 2008. ISBN 978-80-242-2719-1. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.