Křez
Křez (Diplotaxis) je rod planě rostoucích rostlin z čeledi brukvovitých. Pochází z Evropy, jihozápadní Asie a z oblastí přilehlých ke Středomoří, rozšířen je v mírném pásu na všech kontinentech. Je tvořen 25 až 30 druhy, v České republice rostou pouze dva: křez tenkolistý a křez zední.[2][3]
Křez | |
---|---|
Křez erukovitý (Diplotaxis erucoides) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
Rod | křez (Diplotaxis) DC., 1821 |
Druhy vyskytující se v ČR | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Jednoroční až vytrvalé rostliny s pevnými lodyhami, u báze někdy dřevnatějícími, které vyrůstají z mnohohlavého kůlovitého kořene. Lodyhy, holé nebo porostlé jednoduchými chlupy, jsou přímé nebo postupně vztyčené, většinou rozvětvené. Přízemní řapíkaté listy bez palistů rostoucí v růžici bývají peřenolaločné nebo peřenodílné, lodyžní jsou obdobného tvaru jen s menším počtem úkrojků nebo řídce i celokrajné a někdy i přisedlé. Rostliny obsahují hořčičné oleje a po poranění typicky zapáchají.
Na vrcholech lodyh vyrůstají mnohokvětá hroznovitá květenství prodlužující se při dozrávání plodů, jsou tvořena z voňavých čtyřčetných oboupohlavných květů obvykle se stopkami. Volné kališní lístky vyrůstající ve dvou přeslenech jsou obvykle podlouhlé a vztyčené. Bílé nebo žluté (i nafialovělé) korunní lístky rostoucí v jednom přeslenu jsou podlouhlé nebo obvejčité s oblými nebo plytce vykrojenými konci a vždy delší než kališní. Ve dvou kruzích vyrůstá šest tyčinek, čtyři vnitřní a dvě vnější, jsou nestejně dlouhé a nesou podlouhlé až vejčité prašníky pukající podélně. Nektarové žlázky (boční a střední) jsou čtyři. Gyneceum je tvořeno dvěma plodolisty, válcovitý dvoudílný semeník s nepravou přepážkou mívá 16 až 260 vajíček a má krátkou čnělku s kulovitou nebo dvoulaločnou bliznou. Placentace je nástěnná.
Plody jsou kulovité nebo jen mírně zploštělé, podlouhlé, pukající šešule až 6 cm dlouhé s krátkým kuželovitým zobáčkem. Jsou přisedlé k vřetenu nebo vyrůstají na vztyčených či převislých stopkách. Bývají jedno nebo dvoudílné, otvírají se plochými, jednožilovými chlopněmi. Elipsoidní neb vejčitá bezkřídlá semena jsou uložena v pouzdrech ve dvou řadách, osemení mají hladká nebo jemně mřížkovaná, obvykle mírně slizovatí.[2][3][4][5][6]
Význam
Některé druhy (např. Diplotaxis muralis, Diplotaxis tenuifolia) jsou považovány za nepříliš škodlivý plevel, jiné (např. Diplotaxis duveyrierana, Diplotaxis harra) jsou občas používány jako zelenina.[4][6]
Reference
- DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 31.10.2013]. Čís. 84, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- Flora of North America: Diplotaxis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- AL-SHEHBAZ, Ihsan A. Brassicaceae Genera of the World: Diplotaxis [online]. Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA, rev. 2003 [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. (anglicky)
- GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Diplotaxis [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2013-10-31]. S. 680–682. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-29. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky)
- GATHE, J. FloraBase the Western Australian Flora: Diplotaxis [online]. Department of Parks and Wildlife, Western Australian Herbarium, Kensington, WA, AU, rev. 03.10.2008 [cit. 2013-10-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-29. (anglicky)
- The Jepson Manual, Vascular Plants of California: Diplotaxis [online]. University of California, Oakland, CA, USA [cit. 2013-10-31]. Dostupné online. (anglicky)