Křížkova 7 (Tábor)

Dům čp. 28 stojí na úzkém, nepravidelně lichoběžníkovém pozemku p. č. 373, o výměře 303 m²,[3] situován je mezi ulicí Svatošovou a Křížkovou. Stavba je středověkého původu. V roce 1614 byl dům stavebně spojen se sousedním čp.29, poté, v roce 1699, byl dům čp. 28 opět samostatně odprodán.

Od roku 1850 probíhaly v historické zóně zásadní urbanistické změny. Město představilo nový regulační plán, byly realizovány záměry pro zlepšení sociálních a hygienických podmínek, jako bylo budování stok pro odvádění splašků, zásobování vodou, začalo se s elektrickými rozvody pro průmyslovou i bytovou potřebu. Provedeno bylo také první telefonní spojení.[4]

Roku 1867 proběhla rekonstrukce zadní části domu čp. 28, práce byly přerušeny (z důvodů havarijního stavu) a dokončeny až v roce 1869. V roce 1871 došlo ke změně přízemí na prodejní prostory (krám), a obytná místnost v 1.patře byla rozdělena. Proběhla výměna stropu nad 1.patrem, a byly vyzděny nové komíny. V roce 1907 byla provedena nová štítová zeď, protože hrozila zřícením. V roce 1996 proběhla poslední rozsáhlá rekonstrukce. V severní části domu, přístupné ze Svatošovy ulice, byl v přízemí zřízen prostor pro komerční využití, v patře upraven byt. V jižní části domu, přístupné z ulice Křížkovy, byly upraveny celkem tři byty, v každém podlaží včetně podkroví jeden.

Jedná se o jeden z mála dochovaných středověkých domů s původními prostorami, cennou stavbu, postupně upravovanou citlivou péčí odborníků.[5]

Řadový jednopatrový dům, s hlavní fasádou orientovanou do Křížkovy ulice, má tříosé jižní průčelí, a s dvojicí samostatných objektů je propojen v jeden celek. V dvorní části je dvoupatrový. Vstoupit do domu lze z ulice Svatošovy i Křížkovy. Mezi domy je umístěn malý dvorek, který je brankou propojen s dvorkem sousedního domu (čp. 27). Patrové průčelí domu má tři nepravidelně rozmístěné okenní osy, a vstup z pravé části přízemí. V přízemí, v levé části fasády, jsou umístěna dvě okna s původním gotickým ostěním, tvořeným okosením, páskem a výžlabkem. Parapetní desky jsou již novodobé, žulové, stejně jako vstupní portál a vedlejší obloukové okno. Ostění trojice oken v patře jsou žulové repliky gotického ostění. V podkroví je v ose průčelí umístěn vikýř s pultovou střechou, je osazen v hlavní strmé valbové střeše. Severní, dvorní část domu, je dvoupatrová, se čtyřmi okenními osami. Má hladkou omítku, kolem oken mírně vystupující štukované šambrány.[6]

Dům v Křížkově 28 má u vstupu do sklepa dovnitř obrácené ostění pozdně gotického portálku. Ve sklepích se opakuje původní středověká dispozice hlavní budovy, půloválná kamenná klenba, s otisky bednění.[7]

Také v přízemí je prostor zaklenutý půlkruhovou valenou klenbou (původně zde byla černá kuchyně). Ze vstupní síně vede segmentem překlenutá tunelovitá chodba do zadního traktu. Vlevo od jejího vyústění je v síni osazen pravoúhlý okosený sedlový kamenný portálek s dveřmi, které vedou do zadní komory, rovněž s mohutnou valenou omítanou klenbu.

Dům má velmi dobře dochovanou původní dispozici i veškeré architektonic­ké detaily.

Dům je veden jako nemovitá kulturní památka rejst. č. ÚSKP 38585/3-4578 - měšťanský dům,[8] a je v majetku města Tábora. Stavem kulturních památek a kontrolou jejich užívání se zabývá odbor rozvoje MÚ Tábor, který také zajišťuje státní správu na úseku památkové péče a řeší většinu otázek, týkajících se památek i památkově chráněného území.[9] Město Tábor je také od roku 1993 aktivně zapojeno do Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ).

Již v roce 1962 bylo historické jádro Starého Města vyhlášeno národní kulturní památkou (č. 251/1962 Sb.), v té době jako v jediném městě v ČSSR. Tato centrální část města, kde stojí i dům Křížkova 28/7, je protkána hustou sítí křivolakých uliček, skoro v každé z nich lze nalézt památkově chráněný dům. Většinou jde o renesanční památky, především o řadu měšťanských domů (cca 153 nemovitostí, z toho v soukromém vlastnictví 60%, ve vlastnictví obce 32%), s jejich charakteristickými prvky (obloučkovými štíty, freskami, sgrafity).[10]

Současnost se zde prolíná s minulostí, s historickou atmosférou jeho ulic a staveb, jako je např. i tento měšťanský dům. I proto je Tábor označován za jedno z nejmalebnějších měst v České republice.[11]

• JANKOVEC, O.: Výběrový katalog urbanistických a stavebních proměn historické zóny města Tábora. Město Tábor, 2002
• ROHÁČEK, M.: Prameny a literatura k dějinám Tábora-Regenerace MPR, Výběrový katalog, Noviny táborské radnice, 2009
• ROHÁČEK, M.: Program regenerace městské památkové rezervace Tábor a okolí pro roky 2007 – 2010
• MICHALKOVÁ, J.: Přehled proměny Starého města Tábora od roku 1990 do roku 1999
• BRATKA, Petr aj. Tábor Městská památková rezervace. 1.vyd. Tábor, Ars Monument, 1992. ISBN 80-901174-0-6
• THIER K.: Staré domy a rodiny táborské, Tábor 1920

• https://www.turistika.cz/mista/zajimave-mestanske-domy-ve-meste-tabor/foto
• https://www.visittabor.eu/mestanske-domy
• https://sechtl-vosecek.ucw.cz/cml/dir/oldtown.html