Kâtip Çelebi

Kâtib Çelebi, nebo Hâcci Halfa, vlastním jménem Muṣṭafa ibn Abd Allāh (1609 Istanbul6. října 1657 tamtéž) byl osmanský polyhistor. Psal arabsky a turecky, ale také překládal díla z francouzštiny a latiny. Nejznámější dílo je obecná encyklopedie Kaşf az-zunūn.

Kâtip Çelebi
Narození1609
Konstantinopol
Úmrtí6. října 1657 (ve věku 47–48 let)
Konstantinopol
NárodnostTurci
Povoláníekonom, historik, geograf, spisovatel a životopisec
Nábož. vyznáníislám
Sofie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Narodil se jako Mustafa ibn Abdalláh (مصطفى بن عبد الله, Muṣṭafa ibn ʿAbd Allāh), jmén pod kterým je znám má charakter titulu, složení čestného Çelebi (milostivý, vzdělaný) a Kâtip (písař). Otec Kâtipa Çelebi Abdalláh byl Silahdar (osobní jezdec) u Vysoké porty a sekretář finanční správy (Anadolı muhasebesi). Jeho matka pocházela z bohaté istanbulské rodiny a zanechala synovy značné dědictví. Od roku 1622 pracoval jako zástupce svého otce. V roce 1624 šli oba do války proti Abaza Paşovi z Erzurumu a účastnili se neúspěšného dobývání Bagdádu. Při návratu z Bagdádu zemřel Kâtipův otec a strýc. Po návratu do Istanbulu se Kâtip stal studentem Kadızade Mehmeda Efendiho, po kterém bylo pojmenováno hnutí Kadizade. Dvě další válečné kampaně, nejprve v Íránu, poté znovu do Bagdádu (1629–1631), přerušily jeho studia, která ukončil v roce 1633 opět kvůli nové vojenské povinnosti.

V Aleppu začal sbírat základ pro svou knihovnu a také podnikl hadždž do Mekky. Po válečném pobytu v Jerevanu a Tabrizu se roku 1635 vrátil do Istanbulu, který poté již nikdy neopustil. Po smrti svého bývalého učitele Kadızadeho pokračoval ve studiu samostatně. Zajímal se o kroniky, geografická díla, mapy, astronomii, matematiku, právo a všechny základní vědy vyučované v medrese . Díky finančnímu zajištění skrze dědictví nemusel dokončit školu řádně, i tak ale vybudoval největší soukromou knihovnu své doby v Istanbulu. V této době začal psát své první práce. Měl kontakt s mnoha vzdělanými osobnostmi, včetně osob ze Západu i s některými politiky, např. s Köprülü Mehmedem Paşou měl úzké vztahy.

Kâtip Çelebi zemřel na infarkt v roce 1657, takže některé práce zůstaly nedokončené. Jeho jediný syn zemřel mladý a jeho knihovna byla prodána po smrti jeho vdovy v roce 1659. Část z ní získal Levinus Warner pro Univerzitu v Leidenu (Legatum Warnerianum).

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katib Çelebi na německé Wikipedii.


Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.