Jusúf al-Karadáví

Jusúf Abdalláh al-Karadáví (arabsky يوسف القرضاوي‎; první jméno též Jusuf, příjmení též al-Qaradáwí aj., anglickým přepisem Yusuf al-Qaradawi nebo Yusuf Al Qaradawi, * 9. září 1926) je egyptský islámský teolog, právník, kazatel a publicista. Své komentáře vysílá prostřednictvím pravidelného pořadu na televizní stanici al-Džazíra a předpokládá se, že jeho pořad sleduje cca 60. milionů lidí.[1][2] Patří k nejvlivnějším učencům a morálním autoritám islámského světa.[1][3][4] Schvaluje sebevražedné atentáty proti lidem, které považuje za nepřátele islámu.[zdroj?]

Jusúf al-Karadáví
Narození9. září 1926 (95 let)
Saft Turab, Egypt
NárodnostArabové a Egypťané
Alma materUniverzita al-Azhar (1944–1958)
Povoláníteolog, spisovatel, television preacher a básník
ZaměstnavatelQatar University
OceněníKing Faisal International Prize in Islamic Studies (1994)
Dubai International Holy Quran Award
Nábož. vyznánísunnitský islám
DětiAbdul Rahman Yusuf
Ilham Al-Qaradawi
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Od roku 1999 je mu zapovězen vstup na území USA a od roku 2008 i do Spojeného království.[5] V březnu 2012 Francie oznámila, že mu vstup do země také neumožní.[6]

Život

Narodil se v rodině chudých, zbožných sedláků v nilské deltě. Otec zemřel, když byly Jusúfovi dva roky, a vychovával ho strýc, nutící ho memorovat korán. Jusúf uměl celý korán dříve, než mu bylo devět let. Studoval na náboženské střední škole v Tantě, a po maturitě odešel na univerzitu do Káhiry, kde pokračoval v islámských studiích. Získal také diplom z arabštiny a arabské literatury.

Po absolvování školy se stal zaměstnancem Imámského institutu, organizace zodpovědné za dodržování islámu ve společnosti. Po odchodu z Egypta v roce 1961 pokračoval v této práci v Kataru až do roku 1990, pak se stal ředitelem katarské islámské univerzity. Je také hlavou Evropského úřadu pro fatwy a výzkum, islámské organizace sídlící v Irsku.

Roku 2004 se stal komisařem Centra islámských studií na Oxfordské univerzitě. Téhož roku dva a půl tisíce muslimských vědců ze Saúdské Arábie, Iráku a Palestiny osočilo Karadávího, že dělá islámu špatné jméno.[zdroj?]

Názory

Jusúf al-Karadáví budí kontroverzi svými názory, které jsou často dezinterpretovány a které někdy prochází změnami. V případě ženské obřízky například prohlásil, že není podle islámu povinná, ale pokud je prospěšná, je možno ji provést, dle jeho knihy Zakázané a povolené v islámu. Zároveň však jinde uvedl, že vzhledem k její nepovinné povaze a poškozujícímu vlivu na fyzické i duševní zdraví je ve výsledku proti islámskému právu.[7]

K odpadlictví od islámu se vyjádřil, že jde o vážné nebezpečí pro muslimskou komunitu a že povinností všech muslimů je "boj proti odpadlictví ve všech jeho podobách a odkud pochází a nedat šanci pronikat do muslimského světa".[8]

V roce 2008 se umístil na třetím místě v anketě o nejvýznamnější intelektuály současnosti pořádané americkým časopisem Foreign Policy.[9] Podílel se také (jako technický konzultant) na mnohamilionovém výpravném filmu o Mohammadovi.

Publikoval přes 120 knih, včetně publikace "Zakázané a povolené v islámu", jakési příručky víry, a knihy "Islám: budoucnost civilizace". Dlouhou dobu také patřil k intelektuálnímu kruhu organizace Muslimské bratrstvo (viz Muslimské bratrstvo), egyptské politické organizace.

Reference
  1. No.9 Sheikh Dr Yusuf al Qaradawi, Head of the International Union of Muslim Scholars – "The 500 most influential Muslims in the world 2009", Prof John Esposito and Prof Ibrahim Kalin – Edmund A. Walsh School of Foreign Service, Georgetown University
  2. SMOLTCZYK, Alexander. Islam's Spiritual 'Dear Abby': The Voice of Egypt's Muslim Brotherhood. Der Spiegel. 15 February 2011. Dostupné online [cit. 11 July 2014]. (anglicky)
  3. Product Description: The Global Mufti: The Phenomenon of Yusuf Al-Qaradawi (Paperback)by Bettina Graf (Author, Editor), Jakob Skovgaard-Petersen (Editor) C Hurst & Co Publishers Ltd (20 July 2009) [online]. Amazon.co.uk [cit. 2010-04-11]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Raymond William Baker, Islam Without Fear: Egypt and the New Islamists (2003), p.4
  5. Muslim cleric not allowed into UK. news.bbc.co.uk. BBC News, 7 February 2008. Dostupné online [cit. 8 February 2008]. (anglicky)
  6. France election: Sarkozy vows ban on militant preachers, BBC, 26 March 2012
  7. http://www.ikhwanweb.com/article.php?id=19661
  8. Source of the Punishment for Apostasy [online]. Islam online [cit. 2010-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-05. (anglicky)
  9. Zpráva serveru Novinky.cz

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.