Jurij Michajlovič Lotman
Jurij Michajlovič Lotman (rusky Ю́рий Миха́йлович Ло́тман; 28. února 1922, Petrohrad – 28. října 1993, Tartu) byl sovětský sémiotik, literární a kulturní teoretik estonské národnosti a židovského původu.
Jurij Michajlovič Lotman | |
---|---|
Narození | 28. února 1922 Petrohrad, Sovětský svaz |
Úmrtí | 28. října 1993 (ve věku 71 let) Tartu, Estonsko |
Místo pohřbení | Raadiský hřbitov |
Povolání | literární historik, sémiotik, radista, editor, filolog, kulturolog a vysokoškolský učitel |
Alma mater | Petrohradská státní univerzita (1939–1950) Petrohradská státní univerzita (do 1952) Petrohradská státní univerzita (do 1961) Fakulta jazyků Petrohradské statní univerzity |
Témata | literární věda, kulturologie, sémiotika a kritik |
Ocenění | medaile Za bojové zásluhy (1944) medaile Za odvahu (1944) Řád rudé hvězdy (1945) Řád Vlastenecké války 2. třídy (1945) Řád Vlastenecké války 1. třídy (1945) … více na Wikidatech |
Politická příslušnost | Komunistická strana Sovětského svazu |
Manžel(ka) | Zara Mints |
Děti | Mihhail Lotman[1] Aleksei Lotman |
Příbuzní | Rebekka Lotman a Maria-Kristiina Lotman (vnoučata) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Biografie
Studoval filologii na Leningradské státní univerzitě, mimo jiné u Vladimira Proppa. Jeho studia přerušila druhá světová válka, do jejíchž bojů Lotman zasáhl v řadách Rudé armády jako radiotelegrafista u dělostřelectva. Po válce dokončil studia, nicméně v 50. letech narazil na univerzitě na částečně oficiální antisemitismus. Stáhl se tedy na univerzitu v estonském Tartu. Zde založil tzv. tartusko-moskevskou sémiotickou školu. Časopis Труды по знаковым системам, který univerzita v Tartu vydávala od roku 1964 je někdy označován za první sémiotický časopis na světě. Škola byla nejprve ovlivněna zejména strukturalismem a ruským formalismem, později vyvinula svébytnější přístup k analýze kulturních textů a artefaktů (od filmu a literatury až po robotiku), zejména poté, co Lotman v 80. letech přišel s konceptem tzv. sémiosféry.
Dílo
- Лекции по структуральной поэтике (1964)
- Статьи по типологии культуры: Материалы к курсу теории литературы 1 (1970)
- Структура художественного текста (1970)
- Анализ поэтического текста. Структура стиха (1972)
- Статьи по типологии культуры: Материалы к курсу теории литературы 2 (1973)
- Семиотика кино и проблемы киноэстетики (1973)
- Роман А. С. Пушкина «Евгений Онегин»: Комментарий (1980)
- Александр Сергеевич Пушкин: биография писателя (1981)
- Культура и взрыв (1992)
- Лотман Ю. Беседы о русской культуре. Быт и традиции русского дворянства. (1993)
- Диалог с экраном (1994)
České překlady
- Kultura a exploze, Brno, Host 2013.
- KACETLOVÁ, Klára. Jurij Lotman - sémiotika kultury a pojem textu. Praha, 2010. Diplomová práce. Filozofická fakulta, Ústav české literatury a komparatistiky. Vedoucí práce Libuše Heczková. Obsahuje překlad osmi studií Jurije Michajloviče Lotmana. Dostupné online.
Odkazy
Reference
Literatura
- Andrews, Edna 2003. Conversations with Lotman: Cultural Semiotics in Language, Literature, and Cognition. Toronto: University of Toronto Press.
- Shukman, Ann 1977. Literature and Semiotics: A Study of the Writings of Ju. M. Lotman. Amsterdam: North Holland.
- Waldstein, Maxim 2008. The Soviet Empire of Signs: A History of the Tartu School of Semiotics. Saarbrücken: VDM Verlag Dr. Müller.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jurij Michajlovič Lotman na Wikimedia Commons
- Profil na Answers.com