Juraj Palkovič (duchovní)

Od roku 1773 žil s rodiči v Doľanech. Studoval v Semináři sv. Štefana v Trnavě a v Semináři „Pazmaneum“ ve Vídni, po zrušení tohoto ústavu pokračoval v letech 1784–1788 ve studiích na generálním semináři v Bratislavě. V roce 1788 byl vysvěcen na kněze. V následujících letech Palkovič sloužil jako kaplan v Štiavnických dolech a v Pezinku. Od roku 1799 byl profesorem etiky na semináři v Bratislavě, v letech 1800–1820 působil jako profesor církevního práva a etiky v semináři a jako knihovník kapitulské knihovny v Trnavě. V roce 1816 se stal kanovníkem ostřihomské arcidiecéze, po přesídlení kapituly do Ostřihomi působil tam.

Během studií v Bratislavě byl členem kroužku vlasteneckých filologů, zakládajícím členem bernolákovského Slovenského učeného tovarišstva. Po smrti Antona Bernoláka a Juraje Fándlyho se stal nejvýznamnějším představitelem bernolákovského hnutí. Šíření a rozvoji bernolákovského spisovného jazyka napomáhal především vydavatelskou a překladatelskou prací. Byl největším mecenášem literatury vydávané v bernolákovštině, na což obětoval většinu svých příjmů. Štefanu Moyzesovi přispěl na vydání slovenského zpěvníku a slovenského katechismu.[1] Jeho zásluhou vyšla do roku 1835 všechna díla nejvýznamnějšího bernolákovského básníka Jána Hollého, jehož poradcem byl a se kterým vedl rozsáhlou korespondenci.

Překládal z němčiny, latiny a řečtiny, zejména biblická dramata a filozofické texty. Dlouhodobě usiloval o překlad Bible do bernolákovské slovenštiny. Překlad se mu nakonec podařilo realizovat a na vlastní náklady vydat ve dvou svazcích, a to v letech 1829 a 1832. Sám ho slovenským farnostem posílal zdarma. Během prací na překladu Bible stihl v letech 1825–1827 vydat ještě šestisvazkový slovník „Slowár Slowenskí, Češko-Laťinsko-Ňemecko-Uherskí“ Antona Bernoláka, který zredigoval, upravil a doplnil.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juraj Palkovič (1763 – 1835) na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Juraj Palkovič na Wikimedia Commons