Juraj Mesík

Vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Komenského v Martině. V letech 1982-1986 byl předsedou základní organizace Slovenského svazu ochránců přírody a krajiny v Banské Bystrici. V roce 1986 spoluzakládal tábor Stromu života v Kláštorisku.[2]

K roku 1989 je profesně uváděn jako interní aspirant, bytem Banská Bystrica.[3] Již počátkem roku 1990 se podílel na založení slovenské organizace Strany zelených. Na jejím ustavujícím sjezdu 21. ledna 1990 konaném v Banské Bystrici se stal předsedou strany. V roce 1991 ho vystřídal Peter Sabo. V letech 1990-1991 byl zároveň místopředsedou celostátní Strany zelených. V letech 1990-1992 působil jako ředitel odboru sociálních souvislostí při Federálním výboru pro životní prostředí v Praze a coby poradce ministra.[4][2]

V prosinci 1989 nastoupil jako bezpartijní poslanec (respektive poslanec za Stranu zelených) v rámci procesu kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci do slovenské části Sněmovny národů (volební obvod č. 107 - Banská Bystrica, Středoslovenský kraj). Ve federálním parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1990.[5]

I později se veřejně angažoval. V letech 1993-2003 jako ředitel nadace Ekopolis - Environmental Partnership for Central Europe - Slovakia, pak člen její správní rady. Zároveň byl v letech 1994-1995 členem správní rady Institutu pro studie Východ-Západ v Praze. V letech 1995-1998 byl rovněž členem Grémia třetího sektoru a členem řídícího výboru kampaně SOS pro třetí sektor. Od roku 1998 působil v poradním výboru Iniciativy pro komunitní filantropii při nadaci Open Society Fund Bratislava. Od 1996 působí v Iniciativě evropské komunitní filantropie v Centru evropské nadace v Bruselu. V letech 1997-1998 byl členem rady Nadace pro děti Slovenska. V roce 1998 pracoval v řídícím výboru pro volební kampaň OK 98 a v roce 1999 byl členem petičního výboru pro zvolení Magdy Vášáryové slovenskou prezidentskou, v letech 2000-2001 zastával post člena petičního výboru Za skutečnou reformu veřejné správy.[2]

Působil i v slovenské místní politice. V komunálních volbách na Slovensku roku 1998 byl zvolen do městského zastupitelstva v Banské Bystrici. V roce 1994 byl zakládajícím členem správní rady komunitní nadace Zdravé mesto Banská Bystrica a později i jejím předsedou. Od roku 1997 byl členem Krajského grémia třetího sektoru Banskobystrického kraje. Od března 2003 pracoval na postu Community Foundation Senior Specialist v Světové bance ve Washingtonu, kde se zaměřoval na rozvoj komunitních nadací. Pak působil coby nezávislý expert Světové banky a publicista.[2]

Jeho manželkou je aktivistka za ženská práva Oľga Pietruchová. Má tři syny.[6]