Jupp Derwall

Jako trenér začínal Jupp Derwall ve švýcarských klubech FC Biel (1959 - 1961) a FC Schaffhausen (1961 - 1962). V roce 1962 se pod jeho vedením dostal tým Fortuna Düsseldorf opět do finále západoněmeckého poháru, kde podlehl v prodloužení 1:2 1. FC Norimberku. Poté Derwall koučoval kluby nižších soutěží v Sársku.

V roce 1970 se stal Derwall nástupcem Udo Latteka ve funkci asistenta trenéra západoněmecké reprezentace, kterou vedl Helmut Schön. V roce 1972 vedl německý olympijský tým na olympiádě v Mnichově a dovedl tento celek do čtvrtfinále. V roce 1978 ještě duo Schön - Derwall vedlo tým SRN na Mistrovství světa v Argentině, ale když tým po prohře s Rakušany opustil šampionát bez úspěchu, Schön se rozhodl u národního družstva skončit. Derwall byl vybrán jako jeho nástupce.

První významným podnikem, v němž vedl Derwall Západní Německo, bylo Mistrovství Evropy 1980 v Itálii. V semifinálové skupině porazili Němci Československo 1:0 a Nizozemsko 3:2 a k postupu do finále stačila i bezbranková remíza s Řeckem. Ve finále 22. června 1980 SRN porazila Belgii 2:1 a Derwall se stal trenérem mistrů Evropy.

Na MS v kopané 1982 ve Španělsku začali Němci šokující prohrou s Alžírskem 1:2. Pak rozdrtili Chile 4:1 a Rakousko porazili 1:0. Do druhého kola postoupili z první pozice. Zde remizovali s Anglií 0:0 a porazili domácí Španěly 2:1 a byli mezi čtyřmi semifinalisty. V semifinále hráli v Seville proti Francii v normální hrací době 3:3, ale na penalty postoupili. Až ve finále prohrála SRN s Itálií 1:3. Mezi hvězdy týmu se ve Španělsku zařadili Karl-Heinz Rummenigge a Paul Breitner.

I na následujícím Mistrovství Evropy 1984 patřila SRN k největším favoritům turnaje. Západní Německo však zahájilo bezbrankovou remízou s Portugalskem a své naděje na postup zvýšilo výhrou nad Rumuny 2:1, jenže pak dostali jediný osudný gól od Španělů v 90. minutě zápasu a jeli domů. Fanoušci v SRN se obrátili proti trenéru Derwallovi. Na nátlak veřejnosti Derwall z funkce trenéra reprezentace odstoupil a uvolnil místo Franzi Beckenbauerovi.

Derwall byl po ME 1986 reakcí německé veřejnosti tak rozhořčen, že odmítl nabídky týmu Bundesligy a odešel trénovat turecký celek Galatasaray Istanbul. V té době byl pokládán turecký fotbal za spíše podprůměrný, turecké oddíly nedosáhly ještě žádného mezinárodního úspěchu. Proto je Derwallův příchod do Turecka spojován s výkonnostním vzestupem tureckého fotbalu. Derwall zavedl v Galatasaray moderní západoevropské tréninkové metody a s týmem ihned získal mistrovský titul i národní pohár. Stal se doslova revolucionářem tureckého fotbalu. Dva významní turečtí trenéři Fatih Terim a Mustafa Denizli získali pod Derwallovým vedením cenné zkušenosti. Roku 1987 Derwall působení v Galatasaray ukončil a třebaže se spekulovalo o tom, že bude vést turecký národní tým, vrátil se do Německa a odešel na odpočinek.

Derwallova práce v Turecku byla ohodnocena získáním čestného doktorátu na univerzitě v Ankaře. V Německu získal Německý kříž za zásluhy 1. stupně (Bundesverdienstkreuz).