Julius Schaub

Julius Schaub navštěvoval základní školu, poté se vyučil drogistou. Pracoval také pro obchodní společnost jako lékárník. V roce 1917 byl odveden na vojnu. Po ošklivém pádu, kdy si poranil obě nohy, byl v roce 1918 propuštěn.

Dne 10. října 1920 se připojil k NSDAP (měl členské číslo 81). V roce 1923 se účastnil Pivního puče. Po jeho krachu utekl do Korutan, ale brzy byl zatčen a odsouzen na jeden rok a tři měsíce vězení. V roce 1925 byl spoluzakladatelem Schutzstaffelu (SS), kde měl členské číslo 7. Jeho prvními soudruhy v SS byli Emil Maurice, Ulrich Graf, Erhard Heiden, Julius Schreck a Christian Weber.

Téhož roku jmenoval Hitler Schauba jako svého osobního asistenta, a až do roku 1945 měli Hitler a Schaub k sobě blízko. Dobrý vztah se svým podřízeným projevil Hitler coby svědek na Schaubově svatbě.

Dne 23. dubna 1945, kdy Hitler věděl, že prohrál válku, poslal Schauba s říšskými dokumenty do Berghofu, kde je Schaub spálil.

Po německé kapitulaci 8. května 1945 byl Schaub zatčen a až do roku 1949 přežíval v různých internačních táborech. Jelikož americká armáda ani německé soudy neobjevily v letech 1933–1945 valné množství činností odpovídajících válečným zločinům, byl ve všech bodech obžaloby zproštěn viny.

Zbytek svého života strávil Schaub jako chemik v Mnichovské továrně.

• Řád krve
• Koburský odznak
• Čestný prýmek starého bojovníka
• Gdaňský kříž, II. třída
• Zlatý stranický odznak (s číslem 81)
• | | Služební vyznamenání NSDAP, I., II. a III. třída
• SS-Ehrenring
• Čestná šavle Reichsführera SS

Údaje použity z: ruská Wikipedie-Шауб, Юлиус/Награды

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julius Schaub na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Julius Schaub na Wikimedia Commons